České ženy měly dnes dvojzápas. S krátkou pauzou na pozdní oběd odehrály dvě závěrečná utkání oselského turnaje. A přišla změna. Pořadatelé provedli úpravu kamenů, aby zvýšili jejich točivost. Namísto včerejších tří stop jsme dnes najednou byli na pěti a půl. Očekávali jsme, že broušení se projeví i na rychlosti kamenů tak, že budou o něco pomalejší, ale zpomalení přišlo až ke konci zápasu. Zajímavější průběh z oněch odehraných duelů mělo to druhé utkání (v tom dnešním prvním jsme podlehli Norkám). Soupeřem byli budoucí olympijské reprezentantky z Itálie s bohatým doprovodným týmem vedeným zkušeným Sorenem Granem. Italky vyhrály, ale české ženy projevily odhodlání a vzdorovaly až do konce osmého endu. Do nadstavby se nepodívají ani čeští muži, kteří sice zvítězili v dnešním posledním zápase, ale kvůli třem dřívějším prohrám si v neděli, stejně jako ženy, nezahrají. Zítřek tedy bude pro české curlery jen cestovním dnem. Podnětů pro další práci si hráčky a hráči odvážejí dostatek.
foto: hala
«»
↑ nahoru
Kromě očekávatelných norských curlingových celebrit, mezi které jistě patří zlatý olympionik Pal Trulsen, mnohonásobná úspěšná reprezentantka Dordi Nordby, fenomenální skip Eigel Ramsfjel nebo Christoffer Svae, se na turnaji objevil i Kristian Sorum, bývalý významný činitel Světové curlingové federace, který před mnoha lety svým hlasem pomohl k tomu, aby v Praze mohla vzniknout roztylská curlingová hala. Zeptal se, jak se hale daří a byl potěšen, když jsem mu řekl, že se o ní staráme, jak jen můžeme.
My bydlíme v hotelu Quality Expo, který je oficiálním turnajovým hotelem. Velká budova s bohatým kongresovým vybavením poskytuje příjemné ubytování a bohaté snídaně. Kromě českých žen tu bydlí i národní trenér Scoffin, ale zatím jsme ho jen zahlédli a nepodařilo se nám s ním prohodit ani slovo. Naopak zajímavý rozhovor se rozvinul při setkání s hvězdným americkým týmem Johna Shustera. Chris Plys, vedle kterého jsem stál a čekal na cappuccino z hotelového automatu, skvěle zareagoval na mojí otázku, zda si pamatuje, kde jsme se poprvé setkali. Věděl, že to bylo v roce 2007 v Evelethu, a když jsem mu připomněl jím skipovaný zápas proti českým juniorům, který končil dvěma extra endy, přesně věděl, stejně jako já, že se hrálo na krajní dráze a závěr byl poznamenán trochu omrzlým ledem u mantinelu. "Yeah, that was my hit of the biter and roll out in the first extra." upřesnil s úsměvem. A měl pravdu.
Švýcarský tým Hurlimann, který byl naším dnešním soupeřem nám výsledkově utekl v prvních dvou endech, kdy jsme se potýkali s odsazením i rychlostí. Museli jsme následně jít do velkého rizika, a to obrat v utkání nepřineslo.
foto: já a Chris Plys (USA)
«»
↑ nahoru
Příjemné ubytování, fungující městská hromadná doprava a k tomu dobré počasí, které umožnilo dojít procházkou z hotelu až do curlingové haly. To jsou zatím podstatné atributy, které provázejí působení českého reprezentačního týmu žen ve tři čtvrtě milionovém hlavním městě jedné ze skandinávských zemí, Norsku. Cestu z hotelu Quality Expo do haly Snarøya lemují podél pobřeží nově postavené domy s prostornými balkóny. Všude kolem šumí elektrické automobily, a jakmile člověk potká čtveřici mužů nebo žen, jedná se pravděpodobně o curlingový tým. Icemaker z klubu CC Bygdøy měl pravdu, když říkal, že podmínky v soutěžní hale budou jiné. Led je extrémně rychlý, místy i šestnáct sekund hog – hog na tee line, ale kamenům chybí finiš a swing je na úrovni maximálně tří stop, v některých místech i méně. My jsme se se změnou podmínek nedokázali úplně vyrovnat, mimo jiné i proto, že celý náš tréninkový program v Praze provázely solidně nastavené technické parametry ledu i kamenů, což nám paradoxně do úvodu turnaje trochu ublížilo. Soupeřky z Turecka (skipka Dilşat Yildiz) si s tím tolik hlavu nelámaly a v prvním turnajovém duelu nás porazily. Mohli jsme si jen postesknout nad vrtkavou štěstěnou, když v dobře rozehraném třetím endu, který pro nás mohl znamenat zisk tří bodů, jsme smolně „zapálili“ kámen a horko těžko jsme nakonec z nouze vybojovali jedničku. Po zápase jsme vše do detailu rozebrali a na zítra věříme v lepší zvládnutí odpoledního utkání se Švýcarskem.
foto ze zápasu
«»
↑ nahoru
Začátek letošní curlingové sezóny je v něčem jiný, než ty předchozí, ale v něčem je stejný. Rozdíl je v tom, že jsme konečně mohli trávit smysluplný čas na ledě v naší roztylské hale, kde jsme naházeli stovky kamenů a nametli pár kilometrů dráhy. To, co je stejné pro náš tým, je účast na oselském turnaji v hale Snarøya. Termínově se turnaj ještě bohatě vejde do letního kalendáře, celý se totiž koná na samém konci srpna. Protože se led připravuje těsně před odehráním prvního kola turnaje a do poslední chvíle na něm místní icemaker pracuje, museli jsme, stejně jako loni, navštívit náš oblíbený klub CC Bygdøy, který se nachází v dost jiné části hlavního města Norska než Snarøya. Prostředí bylo opět velmi přátelské a led byl na výtečné úrovni, rychlý a točivý, prý lepší, než na jakém budeme zítra hrát první mač. Letos jsme tu jenom ve čtyřech (Míša, Karolína, Aneta a Klára) spolu s trenérem. V mužské části se tu představí český reprezentační tým (oba Lukášové, Marek a Martin). Cestovali jsme společně, přímým letem z Prahy a Klára, která loni v sestavě chyběla, se po přistání v Norsku viditelně radovala (foto). Všichni se těšíme na začátek soutěžní sezóny. Zítra v podvečer se na ledě potkáme s Turkyněmi, což bude dobrý test před stejným duelem, který nás čeká v listopadu na mistrovství Evropy.
«»
↑ nahoru
Tečku za sezónou, nabitou důležitými sportovními podniky s olympijským odérem, udělal nový světový šampionát pořádaný Světovou curlingovou federací, a to Mistrovství světa smíšených dvojic juniorů 2025. Hostitelem prvního ročníku této relativně nové olympijské kategorie, uspořádaného pro hráče a hráčky pod dvacet jedna let, se stalo kanadské město Edmonton, známé především díky tomu druhému kolektivnímu zimnímu olympijskému medailovému sportu, lednímu hokeji. Aktuálně Edmonton Oilers míří do finálových bojů o Stanley Cup. Zápasy české curlingové dvojice Krupičková, Blaha (KRUBLA) bylo možné sledovat na Youtube v únosné kvalitě a často i v přijatelných časech. Češi se představili v šesti duelech, z nichž se jim podařilo zvítězit pouze hned v tom prvním, kdy po boji porazili Hong Kong 7 : 5. V dalších zápasech již výhra nepřišla, a tak jen díky dobrému DSC (průměr odehraných LSD) skončil český tým pátý ve své skupině (osmnáctý celkově), přičemž pouze tři týmy z celkového počtu devětadvaceti zúčastněných měly méně výher než Češi, tedy žádnou (Brazílie, Rumunsko a Keňa). Pro Sofii ani Ondřeje to nebyla premiéra na soutěžích pořádaných WCF, absolvovali například – EYOF, YOG, WJBCC. I s ohledem na to, že na domácím šampionátu dokázali přehrát reprezentanty v dospělé kategorii Zelingrovou s Chabičovským, se od nich očekávalo více. Celkově se v konečné tabulce nad Českou republikou ocitli například Maďaři a Poláci. Výsledek aktuální české reprezentační juniorské dvojice doplňuje mozaiku záznamů z posledních deseti let ve všech kategoriích mladých hráčů (U 21). Určitě je prostor pro zamyšlení a rekonstrukci systému výběru hráčů a koncepce celosezónní přípravy reprezentačních týmů, ať už ve standardním „čtyřkovém“ curlingu nebo v Mixed Doubles. Nelze hráčům upřít snahu ani úsilí, viditelné bylo i emotivní prožívání vypjatých herních okamžiků a užili jsme si některé herní situace a přesně zahrané kameny. Na světový vývoj a obecný nárůst kvality to ale nestačí. Zajímavé bude přečíst si hodnocení trenérského tandemu Klímová, Scoffin a jejich doporučení na úpravy, změny a postupy všech etap a fází práce s hráči v juniorském věku.
Když už tedy konec sezóny, tak ještě blesková bilance. Čeští Wheelchair Mixed Doubles reprezentanti Homolová, Musílek postoupili na svém MS v kanadském Stevenstonu do nadstavby a skončili sedmí, když ve čtvrtfinále prohráli s nakonec v konečném pořadí stříbrnými Skoty. O juniorech a juniorkách už byla řeč dříve, stejně tak o ženách, mužích a Mixed Doubles. Celkově český curling nevykazuje příliš dobré výsledky, ani pozitivní trendy, ani nedisponuje sofistikovanou dlouhodobou koncepcí/strategií práce s reprezentacemi, i když teď je tento zřejmý fakt zastíněn postupem mužů na ZOH 2026. Především v oblasti juniorského curlingu je to alarmující. Ženy jsou sice zpět v elitní skupině mistrovství Evropy - ovšem na jak dlouho? - blížící se generační rošáda může zastihnout české ženy nepřipravené na střety s těmi nejlepšími týmy, a tím i ve sportovních nedbalkách. V kategorii Mixed Doubles jsme viditelně zaspali, především v motivaci a systematické práci s potenciálně nadějnými dvojicemi či jednotlivci – chybí zde garant národního programu. Zdá se, že muži to zachraňují, ale i zde je třeba ostražitosti. Na posledních dvou evropských šampionátech potřebovali muži pomoc jiných celků, aby vůbec udrželi skupinu A, a přes zatím asi svůj nejlepší dosavadní výkon předvedený na světovém šampionátu 2025, se ani tentokrát neobešli bez pomoci, která na poslední chvíli přišla od Švýcarů proti Číňanům. Jinak by o olympijskou účast usilovali v prosincové kvalifikační lotynce.
Držme palce těm, kteří ještě o olympiádu budou bojovat – ženský tým Kubešková a dvojice Zelingrová/Chabičovský nebo Paulová/Paul a současně přejme mužům co nejúčinnější přípravný proces směřující k úspěchu na Zimních olympijských hrách v Itálii 2026.
foto: Sofie Krupičková spolu s národním trenérem W. Scoffinem
«»
↑ nahoru
Posledním sezónním šampionátem, který promlouval do seznamu zemí, které se příští rok v únoru zúčastní olympijských her, bylo Mistrovství světa Mixed Doubles 2025. Kanadský Fredericton hostil dvacítku zájemců o letenku do Cortiny d´Ampezzo. Mezi nimi i českou dvojici Zelingrová, Chabičovský. Poté, co se loni podařilo uhájit A skupinu šestnáctým místem, nedával počet olympijských bodů na českém kontě příliš mnoho jiných možností, než se probojovat na medailové pozice. K těm však měl nakonec český tandem poměrně daleko a v samotném závěru dokonce bojoval alespoň o zachování elitní skupiny pro příští rok. V utkání s Čínou se mu to podařilo, byť se tak stalo i díky vydatné pomoci soupeře, který nezvládnul závěr zápasu, hrubě chyboval a umožnil Julii a Vítovi získat důležité a cenné vítězství. Čeští hráči předvedli snaživý a místy velmi kvalitní výkon, odehráli některé těsné zápasy proti rivalům, kteří jsou na žebříčku postaveni výše a dokonce porazili hvězdnou švýcarskou dvojici Paetz, Michel, ale na víc než těsné udržení účasti na světovém šampionátu pro příští rok to nestačilo. Překvapením mistrovství byli určitě Australané, kterým však nakonec ani bronzová medaile po výhře nad Estonskem o bod nestačila na olympijskou osmičku, na rozdíl právě od Kaldvee, Lill (EST), kteří si již na minulém šampionátu o účast na OH důrazně řekli. Finále bylo jen sedmiendové. Italská dvojice Constantini, Mosaner přehrála tu skotskou Dodds, Mouat a rázně vykročila pro zlaté medaile nejprve ukradenou dvojkou ve čtvrtém endu a pak hlavně čtyřkou v sedmém endu, kdy Constantini brilantním, stoprocentně přesným runbackem vyrazila jediný skotský kámen z kruhu a vedení o pět bodů už bylo pro Skoty k nedohnání. V osmičce postupujících jsou tak sice poněkud nečekaní Estonci, ale to spíše historicky, protože v posledních dvou letech vykazují vysoký herní standard. Žádná další velká překvapení. O zbylá dvě místa na OH bude tlačenice, kromě Čechů kompletní Asie, rozjetí Australané, ale také Němci, Dánové a Holanďani.
foto: vítězové z Itálie
«»
↑ nahoru
Na druhou polovinu dubna si Český curling naplánoval zcela mimořádný sportovní podnik, do kterého se ženské týmy mohly přihlásit za předpokladu, že kromě standardní identifikace splnily i stanovenou kvótu odehraných zahraničních turnajů kategorie WCT. Přihlášku vyplnila dvě družstva – Sokol Liboc 3 a Savona Praha H. Hrálo se o hodně, o právo reprezentovat Českou republiku na předkvalifikačním a dále případně kvalifikačním turnaji pořádaném Světovou curlingovou federací o dvě zbylá volná místa v desetičlenném startovním poli olympijského turnaje. Soutěžní komise určila, že ten, kdo vyhraje tři z pěti naplánovaných utkání je vítězem turnaje a náleží mu oprávnění daná platnými řády. Savona odehrála první dva duely s Martinou Strnadovou na jedničce a Zuzanou Pražákovou na dvojce. Třetí kameny hrála Hana Synáčková a skipkou hrající poslední kameny byla Linda Nemčoková. V pondělí vystřídala Karolína Frederiksen na jedničce M. Strnadovou. Aktuální reprezentační tým skipovaný Annou Kubeškovou (druhé kameny) měl na jedničce Anetu Müllernovou, na trojce Michaelu Baudyšovou a poslední kameny hrála Alžběta Zelingrová. Připraveny nastoupit do hry byly Karolína Špundová a Klára Pařízková. Z naplánovaného maratonu, který měl vrcholit až v úterý dopoledne, nakonec zbylo jen torzo. Liboc zvítězila hladce ve třech utkáních po sobě, a tím bylo rozhodnuto. Sokolky tím získaly jakýsi „double“, tedy titul mistryň opravňující reprezentovat na mistrovství Evropy ve skupině A získaný v březnu tohoto roku doplnily o vstupenku do seriálu zápasů vedoucích, v případě úspěchu, až pod olympijské kruhy.
Mírné rozpaky spojené s nejistotou a drobnými nepřesnostmi, které provázely přípravu tohoto vloženého eventu, budou snad vést k větší opatrnosti při plánování soutěžního kalendáře, a to jak z hlediska ryze sportovního, tak i z pohledu ekonomického a organizačního.
Foto: vítězný tým spolu s koučem Karlem Kubeškou uprostřed
«»
↑ nahoru
Druhý světový šampionát, na kterém se rozhodovalo o olympijských bodech, právě skončil. Tím prvním v pořadí bylo MS žen, na kterém však český tým chyběl. Logicky se tedy veškerá pozornost českých fanoušků curlingu upnula na kanadské Moose Jaw, kde se v Temple Gardens Centre bojovalo nejen o titul mistrů světa, ale i o přímé zajištění účasti na následujících olympijských hrách. A to za účasti české reprezentace. Lukáš Klíma, Marek Černovský, Martin Jurík, Lukáš Klípa a Radek Boháč za pomoci trenérů Craiga Savilla a Wada Scoffina se v posledních týdnech pečlivě připravovali na očekávanou sportovní atmosféru, která bývá vždy, když se světové mistrovství odehrává v Kanadě. Český svaz curlingu zajistil pětici přímých přenosů, a tak mohli čeští diváci u svých obrazovek sledovat výsek solidní jízdy českých mužů šampionátem. Přišly důležité výhry s více či méně favorizovanými Německem, Čínou a Skotskem, ale také s Amerikou, Koreou a Rakouskem. Vyrovnaná bilance výher a proher vynesla našim výtečné sedmé místo, když na okamžik byla ve hře i nadstavba, a tedy umístění do šestého místa. Těsná prohra se Švýcarskem a následná výhra Číny nad Skotskem zavřela dveře do vyšších pater. Do hry však vstoupilo ještě více faktorů, a tak byla tajenka ohledně OH ještě stále neúplná a bylo nutno čekat na vývoj v nadstavbě. Teprve prohra Číny se Švýcarskem v semifinále přinesla českým barvám jistotu osmého místa v součtu olympijských bodů, a tedy tu tolik vytouženou účast na Olympijských hrách 2026. Výkon českého týmu lze označit za velmi dobrý až výborný. I když jsme v individuálních i týmových statistikách, s výjimkou Lukáše Klípy na čtvrtém místě, obsadili spíše nižší příčky, lze konstatovat, že v důležitých momentech přišla nápaditá řešení a přesně odehrané kameny. Řada kamenů odehraných Lukášem Klímou se objevila na Instagramu Světové curlingové federace (World Curling), a patří mezi highlights MS.
V nadstavbě, tj. mezi elitní šesticí, byla notoricky známá jména a tradiční účastníci. Trochu méně se čekali snad jen Norové a Číňani, kteří vysunuli z horních příček Němce a Američany. Předčasným finále bylo nakonec semifinále Skotsko – Kanada, které mohlo dospět do extra endu, který ale Brad Jacobs se svými kolegy rázně odmítl vabank rozhodnutím hrát angle raise triple take-out, který měl poměrně malou naději na úspěch. Kanada se tedy spokojila s bronzovou medailí po drtivé výhře nad Čínou a zlato mají po dvou letech opět Skotové (Mouat), kteří závěrečným draw přehráli Svýcary (Schwaller). Kaňkou na proběhnuvším mistrovství bylo určitě přichycení čínského týmu při podvádění, či možná při neúmyslném, ale vědomém ťuknutí do jedoucího kamene v cílovém poli, ale také nulová kontrola pravidla o povinnosti uvolnit kámen před odhodovou hog-line. Do budoucna bude nezbytné vyřešit monitoring těchto pravidel jiným způsobem, než jen krčením rameny a přimhuřováním očí.
Blahopřání české reprezentaci k postupu na OH a všem medailistům Mistrovství světa v curlingu 2025.
foto zleva: Radek Boháč, Lukáš Klípa, Martin Jurík, Marek Černovský, Lukáš Klíma
«»
↑ nahoru
Mistrovství světa žen v curlingu proběhlo letos v březnu v Asii. Hostitelem byla jižní Korea a stadionem Uijeongbu Indoor Ice Rink. Za favoritky curlingová veřejnost považovala Švýcarky a Kanaďanky. Otazník visel nad formou Asiatek, překvapit jinak mohl skoro kdokoliv, snad s výjimkou Litevek (Paulauskaite), které si přijely odbýt premiéru, a pro ostatní účastníky bylo utkání proti nim povinnou výhrou. Na jejich podcenění však málem doplatily hvězdné Švýcarky (Tirinzoni), které potřebovaly chybu soupeřek od Baltu, aby v desátém endu jedničkou vydřely těsnou výhru. V úvodu Round Robin trochu překvapivě přehrály Skotky (Jackson) Kanadu (Homan) a příznivci javorového listu znejistěli. Kanadské šampionky jsou však známé tím, že si umí rozložit síly na celý turnaj tak, aby v závěrečných kolech předváděly ten nejlepší curling. Namále měly v semifinále s Koreou, kdy Homanová odvracela porážku svého týmu nesnadným double take-outem v desátém endu. Očekávané finále dopadlo stejně jako loni. Švýcarkám došel těsně před cílem dech a Kanada zaslouženě obhájila. Bronz berou šťastné Číňanky, které si tím zajistily účast na Zimní olympiádě v Itálii. Korejky braly doma bramboru. České ženy chyběly, protože nominační klíč pro účast na mistrovství světa byl před pár lety změněn a už se nehrají kvalifikační zápasy mezi osmým z Evropy A a vítězem evropského béčka. Diváků bylo po málu, jen pár desítek nadšenců, které si televizní kamery pro své žánrové prostřihy obtížně hledaly. Eurosport odvysílal pouhé dva zápasy a finále. Jedinou platformou tak byl Curling Channel, který však svou kvalitou také nepřesvědčil. Vrcholné curlingové podniky by si zasloužily lepší péči.
«»
↑ nahoru
Ve čtvrtek 27. února bylo večerními zápasy zahájeno Mistrovství České republiky v curlingu mužů a žen. Titul v kategorii žen obhajoval tým Liboce 3 – Kubešková. V mužích to byl tým Zbraslavi – Klíma. Po zkušenostech z minulých let, kdy byly často problémem technické podmínky týkající se především ledu a kamenů, bylo letos věnováno významně více pozornosti tomuto aspektu. A efekt se dostavil. Dobrá a pečlivá příprava spolu s angažováním externího specialisty resultovaly v kvalitní soutěžní led, který v kombinaci s odborně ošetřenými kameny nabídl účastníkům swing na úrovni šesti stop s viditelným finišem, a k tomu poměrně konstantní rychlost okolo 14,7 vteřin (hog – hog). Evidentně to vyhovovalo mistrovskému družstvu mužů, které projelo turnajem bez zaváhání a bez jediné prohry mohlo slavit další titul. Sestava Lukáš Klíma (skip), Marek Černovský, Martin Jurík, Lukáš Klípa a Radek Boháč (5) nabrala výhrami potřebné sebevědomí pro blížící se mistrovství světa, na kterém budou muži usilovat o přímý postup na zimní olympijské hry. O něco více starostí měly ženy Liboce. Po třech prohrách ze základní části musely osvědčit svou kvalitu v semifinálovém zápase proti mladým hráčkám Kolibrisu. Finálové duely proti družstvu Savona H (skip Synáčková) ale prokázaly dobrou formu vítězek a tým hrající ve složení Alžběta Zelingrová, Michaela Baudyšová, Anna Kubešková (skip, druhé kameny), Aneta Müllernová a Karolína Špundová dosáhl díky dvěma vyhraným zápasům na jubilejní desátý titul v řadě. Finálová utkání přenášela Česká televize na kanále ČT sport plus a souběžně bylo možno sledovat přenos z roztylské haly i na Youtube. Několik desítek diváků fandilo přímo v klubu a vyhlášení vítězů, které proběhlo vzápětí poté, co se zastavily poslední hrané kameny, provázely nadšené ovace a zasloužený potlesk. Poděkování patří všem, kdo se zasloužili o zdárný průběh letošního národního šampionátu.
foto: Anna a Betty - desetkrát za sebou
«»
↑ nahoru
Mistrovství České republiky Mixed Doubles proběhlo ve dnech 31. března až 4. února 2025 v roztylské curlingové hale. Osmička účastnických dvojic nejprve ve třech dnech odehrála kompletní round robin – tedy zápasy každý s každým. Poté dosažené výsledky určily čtveřici, která postoupila do nadstavbové části hrané systémem page play-off. Těsně pod čarou skončili držitelé wild card, dvojice reprezentantů v hlavních kategoriích hrající pod hlavičkou Liboce – Michaela Baudyšová a Martin Jurík a bojů o titul se neúčastnili. Stejný poměr výher a proher měli nakonec třetí Zbraslav (Cihlářová, Macek) a čtvrtý Dion WC (Zelingrová, Chabičovský). Rozhodujícím kritériem pro uvedené tři týmy bylo v tomto případě DSC, které měli libočtí nejhorší. Utkání prvního s druhým vyhrála Dukla (Paulová, Paul) a tím si zajistila finálovou účast. Druhým finalistou se stal tým Dion WC, který nejprve zvítězil v utkání třetího se čtvrtým a v semifinále zdolal juniorské duo Krupičková, Blaha. Večerní zápas mezi Duklou a Dionem mohl Dion dvakrát rozhodnout ve svůj prospěch, ale v rozhodující exekuci nebyl úspěšný, a tak přišel zasloužený „trest“ v podobě zkušeně a s přehledem odehrané trojky v osmém endu. Tak se zrodilo vítězství Dukly (Zuzana Paulová, Tomáš Paul) v první části finálového klání. S napětím se čekalo na úterní ranní zápas, zda se Vítkovi a Julii podaří vymoci si třetí rozhodující duel. Závěrečný hit stay opravdu přinesl Dionu výhru a vše mělo rozhodnout závěrečné třetí utkání. Od začátku stála lépe mladší dvojice, a i když Paulovi dotáhli až na rozdíl jednoho bodu, trojka v sedmém endu rozhodla o mistrech republiky pro tuto sezónu. Díky výbornému výkonu v nadstavbě se českou reprezentací v kategorii Mixed Doubles stali Dion WC – Julie Zelingrová, Vít Chabičovský. Technické podmínky pro hru byly tentokrát nebývale dobré a účastníci si pochvalovali jak trvanlivost, rychlost, tak i točivost ledu.
foto: vítězové se svým trenérem (Vladimír Černovský)
«»
↑ nahoru
Česká ženská reprezentace potřebovala porazit švýcarský tým Jerger, aby se dostala do čtvrtfinále bernského elitního turnaje ze seriálu WCT. Mladé Švýcarky na sebe upozornily postupem do play-off na loňské Take-out Trophy v Baselu. My jsme začali hezky uhranou dvojkou, ale soupeř kontroval sebevědomou trojkou. Velmi vyrovnaný průběh vyvrcholil v osmém endu měřením kamenů, které rozhodovalo o vítězi. O nějaký ten milimetr byl náš kámen lepší, a tak jsme se kvalifikovali do čtvrtfinále. Celkově ze čtvrtého místa, což nám zajistilo výhodu posledního kamene do prvního endu v nadstavbovém utkání. Soupeřky samozřejmě známe, je to jeden z nejpomaleji hrajících týmů na okruhu, Švýcarky Hurlimann. Mezi zápasy jsme si zaběhli něco nacoopit (náš nový termín pro nákup v COOP) k snědku a v půl sedmé zahajujeme trénink na dráze číslo čtyři červenými kameny. Úvod nám vychází. Vedeme postupně 4 : 0, a pak po třech endech 6 : 2. Soupeř se ale začíná postupně zlepšovat, my naopak chybujeme a nedaří se nám adekvátně reagovat na výtečnou rozehru Švýcarek, která tvoří základ pro další a další body přibývající na jejich konto. Do posledního endu jdeme o jedna dole, ale s výhodou. Máme poslední kámen na dvojku, ale je to nesnadný výsun aktuálně nejlepšího kamene soupeře za guardem. Objíždíme guard, ale náš kámen nemá ideální úhel a tím ani dost energie na to, aby posunul žlutý kámen dostatečně daleko. Čtvrtfinále je tedy konečná stanice pro české ženy. Odehráli jsme šest zápasů na velmi dobrém ledě a máme z toho celkově dobrý pocit.
«»
↑ nahoru
Kromě večeře, která je pro účastnické týmy připravená na pátek večer v hale, jsme dnes odehráli tři zápasy. První jsme prohráli s norskou reprezentací (Roervick), když jsme drželi naději na extra end výborným draw v osmém endu. Marianne však zahrála ještě přesněji než my a naše první prohra byla na světě. Za pouhou hodinu nás čekal další protivník, a sice Estonky. Vybojovali jsme výhodu do prvního endu, ale nezdařilo se nám ji zúročit v body. Po čtvrtém endu to bylo vyrovnané dva, dva a výhoda na straně Estonek. Pak ale náš tým našel draw váhu a stupňovaným tlakem přitlačil soupeře ke zdi, nebo spíše vyhnal soupeře mimo kruhy. Uhráli jsme čtyři body ve dvou endech, kdy jsme neměli výhodu posledního kamene, a to rozhodlo. V sedmém endu jsme zopakovali osvědčený postup a osmý už se nehrál. Odpolední pauza se hodí pro odpočinek před závěrečným duelem dneška – Švýcarka Heritier,na kterou máme nedobrou vzpomínku z loňského turnaje v Baselu. Po třech endech máme vyrovnaný stav a ve čtvrtém uhráváme s výhodou jenom jedna. Pak opět přichází chvíle kvalitního draw a díky této zvládnuté disciplíně připisujeme tři body a utkání vedeme k vítěznému konci. Revanš za minule se podařila. V předchozí rundě uhrává druhý český tým první výhru na turnaji. Dnešní náročný den je bezmála na konci. Potřebujeme odpočinek. Nutně.
«»
↑ nahoru
Již ve středu se na cestu do švýcarského Bernu vypravil český národní tým žen (Zelingrová, Baudyšová, Špundová, Müllernová). Důvodem pro brzký odjezd z Prahy byl trénink naplánovaný na druhou hodinu odpoledne v místě vzdáleném osm hodin jízdy autem. Itinerář rozdělil cestu na dvě části. Po středečním noclehu v Německu se ráno tým vypravil přímo do curlingového centra, kde jedním z prvních, koho Češi potkali, byl jeden z nejzkušenějších evropských icemakerů Stefan Roethlisberger. Od toho okamžiku jsme si byli jisti, že podmínky pro elitní turnaj budou víc než dobré. Rychlost ledu na úrovni 14,6 – 15,00, točivost 4,5 stopy a viditelný finiš z obou stran jsou místní parametry, které každý hráč curlingu vítá. Prvním soupeřem českého týmu, který skipuje Alžběta Zelingrová (na fotografii), bylo čínské reprezentační družstvo kapitánky Wang. Tříčlenný realizační tým Číňanů obsadil nejlepší místa na tribuně, nainstaloval kameru a emotivně prožíval postupy, které jeho svěřenkyně volily poté, co se dostaly po druhém endu do těsného vedení. Zápas byl streamovaný na You tube, proto si mohou i dodatečně fanoušci užít kámen, kterým Češky uhrály dvojku ve čtvrtém a následně i v šestém endu. Vedení o jeden bod se podařilo udržet, a tak jde první výhra (5 : 3) v turnaji na naše konto. V průběhu posledního endu dorazil do haly i druhý český tým (Synáčková), který se rovněž bernského turnaje účastní. Zítra nás čeká trojice zápasů, ten první již v osm třicet ráno.
«»
↑ nahoru
Čtvrtkem, 19. prosince 2024 končí pro české juniory aktuální reprezentační sezóna. Trochu dříve, než bychom si přáli. Ani jedna z českých reprezentací se totiž neprobojovala ze své skupiny do nadstavby, a tím je pro nás vysněný světový šampionát znovu nedostupný. Již dlouhých dvanáct let jsme se nedokázali prosadit do elitní světové desítky a díváme se zpovzdálí na to, jak o nejvyšší juniorské medaile bojují země jako Korea, Japonsko, Lotyšsko, Německo a další. Příští rok na jaře se bude hrát o titul mistrů/mistryň světa v juniorských kategoriích na mimořádně atraktivním místě, v Cortině d´Ampezzo, dějišti Zimních olympijských her 2026. O to větší škoda, že český curling nebude zastoupen. Letos měly blíže k postupu ženy, které skončily na třetím místě ve skupině, a jen kvůli horšímu DSC se nevmáčkly do čtvrtfinálové osmičky. Družstvo skipky Farkové obohacené o početný realizační tým (Horák, Podrábská, Scoffin) se tedy vrací zřetelně s devátým místem, ač oficiální web WCF/Curlit uvádí místo desáté (za Polskem). Ženy jsou tedy lepší než čeští muži o jednu příčku. Oba týmy ze skupiny, se kterými ženy prohrály (Korea, Lotyšsko), prošly soutěží až do samotného finále, kde si pro zlato došly lepší Korejky. Třetími za nimi jsou Číňanky, které nepustily Skotky mezi elitu. Kromě žen ze země, která dala světu curling, se do Itálie nepodívají ani Dánky nebo Američanky, které mají od světové špičky již dvouletou pauzu.
Je zřejmě nejvyšší čas provést odpovědnou analýzu životaschopnosti našeho zkostnatělého, nevhodného a dlouhodobě nefunkčního způsobu práce s adepty na juniorský reprezentační dres a přijmout opatření vedoucí ke změně systému. Odvahu a štěstí v hledání vhodných osob se zkušenostmi, entuziasmem a smyslem pro odpovědnost.
foto: ČSC
«»
↑ nahoru
V roce 2018 (10. února) jsem publikoval krátký článek týkající se jičínského curlingu na svém osobním blogu: www.kubeska.cz. V textu jsem se vyznal z obdivu a respektu vůči práci jičínského curlingového klubu. Pocity vycházely z několika návštěv a trenérských konzultací přímo na jičínském zimáku. Ač jsem se už tehdy vyslovil pozitivně ohledně talentu některých mladých hráčů, nenapadlo by mě, že jičínský curling se stane významnou základnou juniorských reprezentantů. A to už druhým rokem. V minulém roce ještě v rámci reprezentačního týmu účastnícího se světového šampionátu působili i hosté z jiných klubů, ale letos je družstvo složené pouze z příslušníků klubu hlásícího se k odkazu loupežníka Rumcajse. Na Mistrovství světa juniorů v curlingu – B 2024, které proběhlo v uplynulých dnech ve finské Lohje, jičínští junioři třikrát zvítězili a třikrát prohráli. Poslední rozhodující duel končil měřením v náš neprospěch. To odsunulo Čechy na nepostupové místo. Prakticky pro všechny členy týmu (výjimkou je Kryštof Žďárský, který reprezentoval již loni)), včetně trenéra Ondřeje Bodláka, to byla premiérová účast na podniku organizovaném Světovou curlingovou federací. Postup do elitní společnosti, která odehraje juniorský světový šampionát příští rok v olympijské Cortině d´Ampezzo si vybojovali Korejci, Švýcaři a Japonci. Znovu se nedostalo na Švédy a účasti na MS se nedočkala ani ambiciózní Čína. Český curling má však ještě jedno želízko v ohni, a tím jsou české ženy, které zahájí svou soutěž zítra v poledne (našeho času v 11,00) proti Rakušankám.
Foto: čeští junioři
«»
↑ nahoru
Česká republika – Polsko, 9 : 6 a Česká republika – Německo, 8 : 5. To jsou výsledky dnešních zápasů českých žen na Mistrovství Evropy v curlingu 2024, divize B. Semifinále druhé výkonnostní skupiny mistrovství Evropy jsou zápasy, ve kterých jde o všechno, jsou to vlastně ta nejdůležitější utkání, která rozhodnou o tom, zda byl šampionát úspěšný, či nikoli. Čeští muži by mohli vyprávět, kolikrát právě tohle klíčové utkání nedopadlo dobře, a bronzové medaile na krku byly slabou náplastí na zmarněné ambice. Systém nám určil za semifinálové soupeřky Polky, se kterými jsme sehráli na začátku základní části vyrovnaný zápas s naší vítěznou tečkou v podobě trojky v posledním endu. Dnes byla znovu výhoda na naší straně, ale po sérii nepřesností v první polovině zápasu jsme byli o dvě dole. Přestávka nám nalila nové síly a v následujících třech endech jsme získali čtyřbodové vedení, které se ukázalo jako rozhodující. Konec zápasu přinesl úlevu, odplavil napětí a zůstala jen radost, že se zase vracíme tam, kde podle našeho názoru máme být, tj. do ÁČKA. Současně zůstávají české ženy ve hře o olympiádu 2026, a to je skvělá motivace do další práce. Následné finálové utkání, ve kterém šlo o barvu medailí a právo vyslechnout a zazpívat si národní hymnu se nevyvíjelo vůbec dobře. Po půlce jsme byli 1 : 5 dole a docela jsme se hledali. Těžko říct, zda to byl pokles koncentrace poté, co jsme dosáhli vytyčeného cíle, tedy kvalifikovat ČR do elitní skupiny pro příští rok, nebo něco jiného. O přestávce jsme si řekli pár uklidňujících a současně motivačních floskulí a ve druhé polovině už jsme Němky vůbec nenechali skórovat. Pak už jen stupně vítězů, česká hymna, fotografování, gratulace a závěrečná party. Díky patří všem hráčkám, bilance deseti výher a jedné prohry je úctyhodná. Oporou byla fyzioterapeutka Petra Benediktová i rodinní příslušníci hráček, kteří zajistili dobrou atmosféru i zázemí pro Zuzku a Bětku. Speciální dík náleží Karolíně Špundové za její úsilí, pečlivost a obětavost. Aneta a Míša byly obdivuhodně šlapajícím front endem a Bětka se Zuzkou zvládly vyřešit všechny zapeklité situace. Prostě když se vyhrává, je všechno zalité sluncem. Jen jedna velká kaňka – obvyklá odměna medailistům, masivní výřez sýru Gruyere byl tentokrát určen jen pro hráče a nikoli pro kouče. Ach jo, to kdybych věděl, tak bych sem nejezdil!
Foto: tým a galerie
«»
↑ nahoru
Mistrovství Evropy 2024 se blíží svému konci. V Lohje už se bojuje o medaile a o majitelkách a majitelích těch bronzových už je jasno. Skotky a Norové. Norové budou po mnoha letech zase na stupních vítězů, poprvé od konce Ulsrudovy éry. Finále, a tedy souboje o evropské tituly obstarají v ženách Švýcarky a Švédky a v mužích Němci a Skoti. V béčku je zatím jasné semifinálové obsazení. V mužích Španělé a Dánové. Druhý duel jsou Poláci a Irové. U žen Češky proti Polkám a Němky proti Holanďankám. Základní část uzavřely Češky prohrou s Rakouskem, a tedy s celkovou bilancí osm výher a jedna prohra. Zítra ráno v devět hodin odstartují utkání, která rozhodnou o zbytku účastníků elitní skupiny evropského mistrovství v příští sezóně. My jsme si vybrali výhodu posledního kamene v prvním endu, žluté kameny a tím na nás zbyl první trénink, vše v souladu s reglementem WCF. Jenom věříme, že nebudeme mít za dráhovou rozhodčí tu, která nám dnes několikrát naordinovala řízený odhoz. Mrzelo nás to.
Foto: Míša a Karolína – proti Finsku
«»
↑ nahoru
V Östersundu ještě není konec základní části šampionátu. Poslední zápasy se hrají zítra a teprve potom bude jasné, kdo se s kým utká v nadstavbě. Zato v Lohje už Round Robin skončil a přinesl několik zajímavých příběhů. Nejprve asi to důležité pro český curling – muži prohráli s Nory, ale díky výhře Rakušanů nad Holanďany si sice o místo oproti loňsku pohoršili, ale celkově osmé místo stačí na těsný postup na jarní mistrovství světa. A také uhájení místa v elitní skupině ME pro příští rok. Spolu s Holanďany padají do béčka Angličané. V ženách jdou do play-off Švýcarky, Švédky, Skotky a Italky a áčko opouštějí Maďarky a Estonky. Na osmém místě s jednou výhrou a o tři a půl centimetru lepším DSC jsou Litevky, které si zahrají svět a zůstanou mezi evropskou elitou. Ale mohly to být klidně Maďarky, které měly kámen na výhru proti Švédkám a stejně tak Estonky, které si přemetly závěrečné draw proti Švýcarkám. Ale už i v minulosti se objevila překvapivá jména mezi účastníky těch nejprestižnějších šampionátů – ke sportu prostě překvapení patří.
České ženy, s Karolínou Špundovou na jedničce jasně přehrály Finky (10 : 4) a vyhlížejí zítřejší závěrečný duel s Rakušankami s vědomím, že budou v sobotu ráno od devíti hodin hrát na dráze D semifinále proti zatím neznámému soupeři.
foto: muži - osmí na ME
«»
↑ nahoru
Östersund se zahalil do bílého hávu, ulicemi se prohání čerstvý větřík a mráz barví tváře několika kolemjdoucích do červena. To platí pro ranní cestu z hotelu do curlingové haly, kde už od osmi hodin probíhá šesté kolo základní části mistrovství Evropy žen – b skupiny. Češky hrají na dráze C proti Slovinkám. Máme v paměti semifinálové utkání před dvěma lety v téže hale, kde jsme zvítězili posledním kamenem Bětky Baudyšové/Zelingrové a kvalifikovali Českou republiku pro sezónu 2023/2024 do elitní evropské skupiny. I tentokrát se hraje až do konce a výhra je znovu naše, 7 : 5. Nás to posunuje blíže jistotě postupu do play-off. Naši muži včera prohráli zápas proti Německu (Muskatewitz) a dnes dopoledne trochu překvapivě i proti Rakušanům (Genner). Po polední pauze se Zuzka, Bětka, Míša, Aneta a Karolína chystají na sedmého protivníka, Lotyšky. Klan Regžů evidentně dominuje lotyšskému curlingu. Z pětičlenné sestavy jsou čtyři ženy stejného příjmení a navíc trenérem je Ansis Regža. Nám to však nikterak neimponuje a vítězíme rychle, v šesti endech 11 : 1 a do tabulky získáváme písmeno „Q“ (kvalifikováni do play-off). Večer, v Lohje prohrávají naši muži se silnými Skoty (Mouat) a zbývá jim už jen jediný zápas v základní skupině, proti Norům. Já jdu dnes na večerní trénink s Alžbětou a otestujeme kameny před zítřejším duelem s Finkami.
foto: Aneta v hale
«»
↑ nahoru