Mistrovství České republiky Mixed Doubles proběhlo ve dnech 31. března až 4. února 2025 v roztylské curlingové hale. Osmička účastnických dvojic nejprve ve třech dnech odehrála kompletní round robin – tedy zápasy každý s každým. Poté dosažené výsledky určily čtveřici, která postoupila do nadstavbové části hrané systémem page play-off. Těsně pod čarou skončili držitelé wild card, dvojice reprezentantů v hlavních kategoriích hrající pod hlavičkou Liboce – Michaela Baudyšová a Martin Jurík a bojů o titul se neúčastnili. Stejný poměr výher a proher měli nakonec třetí Zbraslav (Cihlářová, Macek) a čtvrtý Dion WC (Zelingrová, Chabičovský). Rozhodujícím kritériem pro uvedené tři týmy bylo v tomto případě DSC, které měli libočtí nejhorší. Utkání prvního s druhým vyhrála Dukla (Paulová, Paul) a tím si zajistila finálovou účast. Druhým finalistou se stal tým Dion WC, který nejprve zvítězil v utkání třetího se čtvrtým a v semifinále zdolal juniorské duo Krupičková, Blaha. Večerní zápas mezi Duklou a Dionem mohl Dion dvakrát rozhodnout ve svůj prospěch, ale v rozhodující exekuci nebyl úspěšný, a tak přišel zasloužený „trest“ v podobě zkušeně a s přehledem odehrané trojky v osmém endu. Tak se zrodilo vítězství Dukly (Zuzana Paulová, Tomáš Paul) v první části finálového klání. S napětím se čekalo na úterní ranní zápas, zda se Vítkovi a Julii podaří vymoci si třetí rozhodující duel. Závěrečný hit stay opravdu přinesl Dionu výhru a vše mělo rozhodnout závěrečné třetí utkání. Od začátku stála lépe mladší dvojice, a i když Paulovi dotáhli až na rozdíl jednoho bodu, trojka v sedmém endu rozhodla o mistrech republiky pro tuto sezónu. Díky výbornému výkonu v nadstavbě se českou reprezentací v kategorii Mixed Doubles stali Dion WC – Julie Zelingrová, Vít Chabičovský. Technické podmínky pro hru byly tentokrát nebývale dobré a účastníci si pochvalovali jak trvanlivost, rychlost, tak i točivost ledu.
foto: vítězové se svým trenérem (Vladimír Černovský)
«»
↑ nahoruČeská ženská reprezentace potřebovala porazit švýcarský tým Jerger, aby se dostala do čtvrtfinále bernského elitního turnaje ze seriálu WCT. Mladé Švýcarky na sebe upozornily postupem do play-off na loňské Take-out Trophy v Baselu. My jsme začali hezky uhranou dvojkou, ale soupeř kontroval sebevědomou trojkou. Velmi vyrovnaný průběh vyvrcholil v osmém endu měřením kamenů, které rozhodovalo o vítězi. O nějaký ten milimetr byl náš kámen lepší, a tak jsme se kvalifikovali do čtvrtfinále. Celkově ze čtvrtého místa, což nám zajistilo výhodu posledního kamene do prvního endu v nadstavbovém utkání. Soupeřky samozřejmě známe, je to jeden z nejpomaleji hrajících týmů na okruhu, Švýcarky Hurlimann. Mezi zápasy jsme si zaběhli něco nacoopit (náš nový termín pro nákup v COOP) k snědku a v půl sedmé zahajujeme trénink na dráze číslo čtyři červenými kameny. Úvod nám vychází. Vedeme postupně 4 : 0, a pak po třech endech 6 : 2. Soupeř se ale začíná postupně zlepšovat, my naopak chybujeme a nedaří se nám adekvátně reagovat na výtečnou rozehru Švýcarek, která tvoří základ pro další a další body přibývající na jejich konto. Do posledního endu jdeme o jedna dole, ale s výhodou. Máme poslední kámen na dvojku, ale je to nesnadný výsun aktuálně nejlepšího kamene soupeře za guardem. Objíždíme guard, ale náš kámen nemá ideální úhel a tím ani dost energie na to, aby posunul žlutý kámen dostatečně daleko. Čtvrtfinále je tedy konečná stanice pro české ženy. Odehráli jsme šest zápasů na velmi dobrém ledě a máme z toho celkově dobrý pocit.
«»
↑ nahoruKromě večeře, která je pro účastnické týmy připravená na pátek večer v hale, jsme dnes odehráli tři zápasy. První jsme prohráli s norskou reprezentací (Roervick), když jsme drželi naději na extra end výborným draw v osmém endu. Marianne však zahrála ještě přesněji než my a naše první prohra byla na světě. Za pouhou hodinu nás čekal další protivník, a sice Estonky. Vybojovali jsme výhodu do prvního endu, ale nezdařilo se nám ji zúročit v body. Po čtvrtém endu to bylo vyrovnané dva, dva a výhoda na straně Estonek. Pak ale náš tým našel draw váhu a stupňovaným tlakem přitlačil soupeře ke zdi, nebo spíše vyhnal soupeře mimo kruhy. Uhráli jsme čtyři body ve dvou endech, kdy jsme neměli výhodu posledního kamene, a to rozhodlo. V sedmém endu jsme zopakovali osvědčený postup a osmý už se nehrál. Odpolední pauza se hodí pro odpočinek před závěrečným duelem dneška – Švýcarka Heritier,na kterou máme nedobrou vzpomínku z loňského turnaje v Baselu. Po třech endech máme vyrovnaný stav a ve čtvrtém uhráváme s výhodou jenom jedna. Pak opět přichází chvíle kvalitního draw a díky této zvládnuté disciplíně připisujeme tři body a utkání vedeme k vítěznému konci. Revanš za minule se podařila. V předchozí rundě uhrává druhý český tým první výhru na turnaji. Dnešní náročný den je bezmála na konci. Potřebujeme odpočinek. Nutně.
«»
↑ nahoruJiž ve středu se na cestu do švýcarského Bernu vypravil český národní tým žen (Zelingrová, Baudyšová, Špundová, Müllernová). Důvodem pro brzký odjezd z Prahy byl trénink naplánovaný na druhou hodinu odpoledne v místě vzdáleném osm hodin jízdy autem. Itinerář rozdělil cestu na dvě části. Po středečním noclehu v Německu se ráno tým vypravil přímo do curlingového centra, kde jedním z prvních, koho Češi potkali, byl jeden z nejzkušenějších evropských icemakerů Stefan Roethlisberger. Od toho okamžiku jsme si byli jisti, že podmínky pro elitní turnaj budou víc než dobré. Rychlost ledu na úrovni 14,6 – 15,00, točivost 4,5 stopy a viditelný finiš z obou stran jsou místní parametry, které každý hráč curlingu vítá. Prvním soupeřem českého týmu, který skipuje Alžběta Zelingrová (na fotografii), bylo čínské reprezentační družstvo kapitánky Wang. Tříčlenný realizační tým Číňanů obsadil nejlepší místa na tribuně, nainstaloval kameru a emotivně prožíval postupy, které jeho svěřenkyně volily poté, co se dostaly po druhém endu do těsného vedení. Zápas byl streamovaný na You tube, proto si mohou i dodatečně fanoušci užít kámen, kterým Češky uhrály dvojku ve čtvrtém a následně i v šestém endu. Vedení o jeden bod se podařilo udržet, a tak jde první výhra (5 : 3) v turnaji na naše konto. V průběhu posledního endu dorazil do haly i druhý český tým (Synáčková), který se rovněž bernského turnaje účastní. Zítra nás čeká trojice zápasů, ten první již v osm třicet ráno.
«»
↑ nahoruČtvrtkem, 19. prosince 2024 končí pro české juniory aktuální reprezentační sezóna. Trochu dříve, než bychom si přáli. Ani jedna z českých reprezentací se totiž neprobojovala ze své skupiny do nadstavby, a tím je pro nás vysněný světový šampionát znovu nedostupný. Již dlouhých dvanáct let jsme se nedokázali prosadit do elitní světové desítky a díváme se zpovzdálí na to, jak o nejvyšší juniorské medaile bojují země jako Korea, Japonsko, Lotyšsko, Německo a další. Příští rok na jaře se bude hrát o titul mistrů/mistryň světa v juniorských kategoriích na mimořádně atraktivním místě, v Cortině d´Ampezzo, dějišti Zimních olympijských her 2026. O to větší škoda, že český curling nebude zastoupen. Letos měly blíže k postupu ženy, které skončily na třetím místě ve skupině, a jen kvůli horšímu DSC se nevmáčkly do čtvrtfinálové osmičky. Družstvo skipky Farkové obohacené o početný realizační tým (Horák, Podrábská, Scoffin) se tedy vrací zřetelně s devátým místem, ač oficiální web WCF/Curlit uvádí místo desáté (za Polskem). Ženy jsou tedy lepší než čeští muži o jednu příčku. Oba týmy ze skupiny, se kterými ženy prohrály (Korea, Lotyšsko), prošly soutěží až do samotného finále, kde si pro zlato došly lepší Korejky. Třetími za nimi jsou Číňanky, které nepustily Skotky mezi elitu. Kromě žen ze země, která dala světu curling, se do Itálie nepodívají ani Dánky nebo Američanky, které mají od světové špičky již dvouletou pauzu.
Je zřejmě nejvyšší čas provést odpovědnou analýzu životaschopnosti našeho zkostnatělého, nevhodného a dlouhodobě nefunkčního způsobu práce s adepty na juniorský reprezentační dres a přijmout opatření vedoucí ke změně systému. Odvahu a štěstí v hledání vhodných osob se zkušenostmi, entuziasmem a smyslem pro odpovědnost.
foto: ČSC
«»
↑ nahoruV roce 2018 (10. února) jsem publikoval krátký článek týkající se jičínského curlingu na svém osobním blogu: www.kubeska.cz. V textu jsem se vyznal z obdivu a respektu vůči práci jičínského curlingového klubu. Pocity vycházely z několika návštěv a trenérských konzultací přímo na jičínském zimáku. Ač jsem se už tehdy vyslovil pozitivně ohledně talentu některých mladých hráčů, nenapadlo by mě, že jičínský curling se stane významnou základnou juniorských reprezentantů. A to už druhým rokem. V minulém roce ještě v rámci reprezentačního týmu účastnícího se světového šampionátu působili i hosté z jiných klubů, ale letos je družstvo složené pouze z příslušníků klubu hlásícího se k odkazu loupežníka Rumcajse. Na Mistrovství světa juniorů v curlingu – B 2024, které proběhlo v uplynulých dnech ve finské Lohje, jičínští junioři třikrát zvítězili a třikrát prohráli. Poslední rozhodující duel končil měřením v náš neprospěch. To odsunulo Čechy na nepostupové místo. Prakticky pro všechny členy týmu (výjimkou je Kryštof Žďárský, který reprezentoval již loni)), včetně trenéra Ondřeje Bodláka, to byla premiérová účast na podniku organizovaném Světovou curlingovou federací. Postup do elitní společnosti, která odehraje juniorský světový šampionát příští rok v olympijské Cortině d´Ampezzo si vybojovali Korejci, Švýcaři a Japonci. Znovu se nedostalo na Švédy a účasti na MS se nedočkala ani ambiciózní Čína. Český curling má však ještě jedno želízko v ohni, a tím jsou české ženy, které zahájí svou soutěž zítra v poledne (našeho času v 11,00) proti Rakušankám.
Foto: čeští junioři
«»
↑ nahoruČeská republika – Polsko, 9 : 6 a Česká republika – Německo, 8 : 5. To jsou výsledky dnešních zápasů českých žen na Mistrovství Evropy v curlingu 2024, divize B. Semifinále druhé výkonnostní skupiny mistrovství Evropy jsou zápasy, ve kterých jde o všechno, jsou to vlastně ta nejdůležitější utkání, která rozhodnou o tom, zda byl šampionát úspěšný, či nikoli. Čeští muži by mohli vyprávět, kolikrát právě tohle klíčové utkání nedopadlo dobře, a bronzové medaile na krku byly slabou náplastí na zmarněné ambice. Systém nám určil za semifinálové soupeřky Polky, se kterými jsme sehráli na začátku základní části vyrovnaný zápas s naší vítěznou tečkou v podobě trojky v posledním endu. Dnes byla znovu výhoda na naší straně, ale po sérii nepřesností v první polovině zápasu jsme byli o dvě dole. Přestávka nám nalila nové síly a v následujících třech endech jsme získali čtyřbodové vedení, které se ukázalo jako rozhodující. Konec zápasu přinesl úlevu, odplavil napětí a zůstala jen radost, že se zase vracíme tam, kde podle našeho názoru máme být, tj. do ÁČKA. Současně zůstávají české ženy ve hře o olympiádu 2026, a to je skvělá motivace do další práce. Následné finálové utkání, ve kterém šlo o barvu medailí a právo vyslechnout a zazpívat si národní hymnu se nevyvíjelo vůbec dobře. Po půlce jsme byli 1 : 5 dole a docela jsme se hledali. Těžko říct, zda to byl pokles koncentrace poté, co jsme dosáhli vytyčeného cíle, tedy kvalifikovat ČR do elitní skupiny pro příští rok, nebo něco jiného. O přestávce jsme si řekli pár uklidňujících a současně motivačních floskulí a ve druhé polovině už jsme Němky vůbec nenechali skórovat. Pak už jen stupně vítězů, česká hymna, fotografování, gratulace a závěrečná party. Díky patří všem hráčkám, bilance deseti výher a jedné prohry je úctyhodná. Oporou byla fyzioterapeutka Petra Benediktová i rodinní příslušníci hráček, kteří zajistili dobrou atmosféru i zázemí pro Zuzku a Bětku. Speciální dík náleží Karolíně Špundové za její úsilí, pečlivost a obětavost. Aneta a Míša byly obdivuhodně šlapajícím front endem a Bětka se Zuzkou zvládly vyřešit všechny zapeklité situace. Prostě když se vyhrává, je všechno zalité sluncem. Jen jedna velká kaňka – obvyklá odměna medailistům, masivní výřez sýru Gruyere byl tentokrát určen jen pro hráče a nikoli pro kouče. Ach jo, to kdybych věděl, tak bych sem nejezdil!
Foto: tým a galerie
«»
↑ nahoruMistrovství Evropy 2024 se blíží svému konci. V Lohje už se bojuje o medaile a o majitelkách a majitelích těch bronzových už je jasno. Skotky a Norové. Norové budou po mnoha letech zase na stupních vítězů, poprvé od konce Ulsrudovy éry. Finále, a tedy souboje o evropské tituly obstarají v ženách Švýcarky a Švédky a v mužích Němci a Skoti. V béčku je zatím jasné semifinálové obsazení. V mužích Španělé a Dánové. Druhý duel jsou Poláci a Irové. U žen Češky proti Polkám a Němky proti Holanďankám. Základní část uzavřely Češky prohrou s Rakouskem, a tedy s celkovou bilancí osm výher a jedna prohra. Zítra ráno v devět hodin odstartují utkání, která rozhodnou o zbytku účastníků elitní skupiny evropského mistrovství v příští sezóně. My jsme si vybrali výhodu posledního kamene v prvním endu, žluté kameny a tím na nás zbyl první trénink, vše v souladu s reglementem WCF. Jenom věříme, že nebudeme mít za dráhovou rozhodčí tu, která nám dnes několikrát naordinovala řízený odhoz. Mrzelo nás to.
Foto: Míša a Karolína – proti Finsku
«»
↑ nahoruV Östersundu ještě není konec základní části šampionátu. Poslední zápasy se hrají zítra a teprve potom bude jasné, kdo se s kým utká v nadstavbě. Zato v Lohje už Round Robin skončil a přinesl několik zajímavých příběhů. Nejprve asi to důležité pro český curling – muži prohráli s Nory, ale díky výhře Rakušanů nad Holanďany si sice o místo oproti loňsku pohoršili, ale celkově osmé místo stačí na těsný postup na jarní mistrovství světa. A také uhájení místa v elitní skupině ME pro příští rok. Spolu s Holanďany padají do béčka Angličané. V ženách jdou do play-off Švýcarky, Švédky, Skotky a Italky a áčko opouštějí Maďarky a Estonky. Na osmém místě s jednou výhrou a o tři a půl centimetru lepším DSC jsou Litevky, které si zahrají svět a zůstanou mezi evropskou elitou. Ale mohly to být klidně Maďarky, které měly kámen na výhru proti Švédkám a stejně tak Estonky, které si přemetly závěrečné draw proti Švýcarkám. Ale už i v minulosti se objevila překvapivá jména mezi účastníky těch nejprestižnějších šampionátů – ke sportu prostě překvapení patří.
České ženy, s Karolínou Špundovou na jedničce jasně přehrály Finky (10 : 4) a vyhlížejí zítřejší závěrečný duel s Rakušankami s vědomím, že budou v sobotu ráno od devíti hodin hrát na dráze D semifinále proti zatím neznámému soupeři.
foto: muži - osmí na ME
«»
↑ nahoruÖstersund se zahalil do bílého hávu, ulicemi se prohání čerstvý větřík a mráz barví tváře několika kolemjdoucích do červena. To platí pro ranní cestu z hotelu do curlingové haly, kde už od osmi hodin probíhá šesté kolo základní části mistrovství Evropy žen – b skupiny. Češky hrají na dráze C proti Slovinkám. Máme v paměti semifinálové utkání před dvěma lety v téže hale, kde jsme zvítězili posledním kamenem Bětky Baudyšové/Zelingrové a kvalifikovali Českou republiku pro sezónu 2023/2024 do elitní evropské skupiny. I tentokrát se hraje až do konce a výhra je znovu naše, 7 : 5. Nás to posunuje blíže jistotě postupu do play-off. Naši muži včera prohráli zápas proti Německu (Muskatewitz) a dnes dopoledne trochu překvapivě i proti Rakušanům (Genner). Po polední pauze se Zuzka, Bětka, Míša, Aneta a Karolína chystají na sedmého protivníka, Lotyšky. Klan Regžů evidentně dominuje lotyšskému curlingu. Z pětičlenné sestavy jsou čtyři ženy stejného příjmení a navíc trenérem je Ansis Regža. Nám to však nikterak neimponuje a vítězíme rychle, v šesti endech 11 : 1 a do tabulky získáváme písmeno „Q“ (kvalifikováni do play-off). Večer, v Lohje prohrávají naši muži se silnými Skoty (Mouat) a zbývá jim už jen jediný zápas v základní skupině, proti Norům. Já jdu dnes na večerní trénink s Alžbětou a otestujeme kameny před zítřejším duelem s Finkami.
foto: Aneta v hale
«»
↑ nahoruPřed začátkem našeho dnešního jediného utkání si hlavní rozhodčí pozval zástupce všech týmů na krátký brífink. Jediným tématem byla nespokojenost s tím, jakým tempem jsou odehrávána utkání. Již dříve byla představena kalkulace, která odhaduje délku desetiendového zápasu na dvě hodiny a třicet sedm minut a na základě tohoto výpočtu rozhodčí vyžadují průběžné dodržení přibližných limitů na jednotlivé endy. My s tím nemáme problém, protože jsme zvyklí hrát na „thinking time“, který umožňuje s časem hospodařit podle aktuální potřeby. Ale ani Němky, náš soupeř, není v tomto ohledu nezkušený, tak utkání na dráze F běží tak, jak má. A to včetně vývoje na scoreboardu. Nejprve získáváme celkem lacinou dvojku, a to i díky získané výhodě. Postupně se Němkám (Messenzehl) vzdalujeme a po devátém endu přijímáme gratulaci. 7 : 4 je konečný výsledek. Absolvujeme protažení, krátký mítink a pak konečně můžeme jít na jídlo. Plnohodnotný oběd jsme totiž před utkáním nestihli. Dnes v noci se budou brousit kameny, tak jsme zvědaví, jaká překvapení na nás po ránu (hrajeme od osmi) čekají. Tedy kromě padajícího sněhu a snižující se teploty.
«»
↑ nahoruPřed dnešním zápasem proti Ukrajinkám jsem si byl pro koště uložené za plentou na dráze číslo jedna, kterou pro tento účel vyhradili pořadatelé. V řadě srovnané černé bagy ve mně vyvolaly vzpomínku na příběh, který jsem před nějakou dobou četl. Je to sto dvanáct let, kdy ztroskotal Titanic a v rámci záchranné akce byla některá mrtvá těla po vyzvednutí z moře převezena do Mayflower Curling Club a uložena v pytlích na ledovou plochu. Celý klub tehdy sloužil jako márnice. Pamatuju si dokumentární fotku, na níž jsou pytle s ostatky připomínající vaky na košťata. Podobnou historii má i skotský curlingový klub v Lockerbie, kde po letecké katastrofě (1988) posloužila ledová plocha v hale ke stejnému účelu. A vypadalo to tam dost podobně.
Ale dost morbidních spojitostí a souvislostí. Zajímavé momenty přináší i běžný program Mistrovství Evropy v curlingu 2024. Za přítomnosti několika uniformovaných, ale i v civilu oděných policistů, jsme nastoupili proti skotským koučem Harrym Gowem vedenému týmu mladých Ukrajinek. Mezitím, co jsme trénovali a hráli, popíjeli policisté nabídnutou kávu a sledovali dění v klubu. Zatím nevynechali jediný zápas izraelské reprezentace, která však dnes brzy prohrává utkání proti Maďarům. Izraelci záhy opouštějí halu a policisté se zvedají a loučí se s personálem. My mezitím drtíme soupeře 10 : 1, odcházíme na oběd a začíná nám trochu delší volno. Já doháním manko v pracovních záležitostech, ale večer mě čeká pravidelný trénink, na který vyrazíme s Karolínou kolem osmé. Posílám blahopřání klukům do Lohje. První výhru (nad Holandskem) vnímám jako začátek cesty k několika dalším vítězstvím. Do Prahy posíláme gratulace novým mistrů republiky v kategorii mixed doubles juniorů (Krupičková, Blaha).
«»
↑ nahoruPatrně bude sněžit a o pár stupňů se sníží teplota. Chodíme do haly většinou pěšky, protože zastávky autobusu (placeného) nejsou ideálně rozmístěny tak, abychom mohli místní MHD výhodně využít. Sledujeme tedy počasí, abychom byli připraveni, pokud opravdu dojde ke změně. V průběhu našeho ranního zápasu (od osmi hodin, trénink od 7,30) běžel v klubu přenos zápasu z Lohje mezi Švédy a nakonec úspěšnějšími Švýcary a my jsme na „benči“ po očku sledovali výsledek zápasu našich proti Italům na sousední dráze. Češi sice prohráli, ale evidentně po boji. Po devíti endech bylo srovnáno díky trojce v předposledním endu a nakonec prohra o jediný bod. Statisticky se chlapci po dvou utkáních drží uprostřed pole, což je slibné pro další průběh. Ženy hrály proti Holanďankám (Bomas). Poměrně mladý nizozemský tým odehrál velmi slušný zápas a v některých fázích nám solidně zatápěl především díky dobrému výkonu back-endu. Hrozil extraend, který by se hrál s naší výhodou, ale draw Vanessy Tonoli bylo o něco delší a Nizozemky tak na potřebnou dvojku nedosáhly.
Od šestnácti hodin jsme podle rozpisu měli na programu Angličanky (Fowler). Tentokrát jsme si výhodu do začátku nevybojovali, protože Angličanky byly přesnější než my. Úvod nás zastihl trochu nepřipravené na přesnou hru soupeřek, ale postupně jsme se zlepšovali, až jsme se dostali do vedení o jeden bod po trojce v pátém endu. Rozhodnutí přišlo v osmém endu, kdy jsme po blanku v sedmém endu uštědřili Angličankám čtyřku a po ní ještě jedničku. 9 : 4 je konečný výsledek. Po třetině základní části máme tři výhry. Ale zůstáváme pozorní, aby nás něco nepřekvapilo. Venku sněží a fouká a to je zatím to jediné, co je trochu nečekané.
V Ostersundu sněží - ilustrativní foto
«»
↑ nahoruZaznamenali jsme informaci, že čeští muži podlehli Švédům, ale samozřejmě jsme se plně koncentrovali na náš první zápas. Soupeřem jsou Polky, které vede zkušený trenér Brian Gray. My máme první trénink, protože jsme nevyhráli los, který rozhodoval o pořadí tréninků. Bývá lepší mít ten druhý, protože podmínky, za kterých týmy absolvují oněch druhých přípravných devět minut jsou bližší těm, které budou následně panovat po většinu utkání. Díky dvěma lepším Last Stone Draw získáváme výhodu pro první end a celkem ofenzivně zahajujeme tento šampionát. Skórujeme jedničkou a Polky vzápětí oplácejí. Ve třetím endu hrajeme velmi přesně a před posledními kameny stojíme v nadějné pozici, možná i na pětku nebo šestku. Skipka Lipinská vyráží svým posledním hodem dva naše kameny, ale my dohazujeme na pět a jdeme do slibného vedení. Polky v dalším průběhu trochu stahují náš náskok a v sedmém endu uhrávají, po naší chybě, dokonce trojku. Ale my v devátém endu trojku vracíme a výsledek 11 : 7 už zůstane na scoreboardu až do konce. Důležité a příjemné vítězství. Po konci rundy si ještě povídáme s rozhodčími o některých letošních novotách a shodujeme se, že některé změny nejsou ve prospěch hry a nevhodně zasahují do natrénovaných návyků hráčů. Protože jsme nestihli oběd, nahrazujeme večeři v oblíbené thajské restauraci. Všichni půjdou brzy spát, protože zítra hrajeme od osmi ráno proti Holanďankám (kouč Kleibrink, nám dobře známá z Tallinnu). Jen Karolína a Karel mají ještě povinnosti v hale – večerní trénink.
Foto: oslavenec Bětka – 200 odehraných zápasů v rámci soutěží WCF
«»
↑ nahoruŠvédové se ujali organizace letošního béčkového evropského šampionátu patrně proto, že mají s podobnými podniky bohatou zkušenost. Hrálo se tady MS juniorů, světová kvalifikace juniorů, ale i mistrovství Evropy A a B společně, a další. Hlavní „venue“ je však pro rok 2024 v Lohje (Finsko), kde se koná Mistrovství Evropy v curlingu – skupina A. Do Lohje také odjeli čeští muži, kteří v loňském roce těsně uhájili právo zůstat v elitní skupině, zatímco ženy mají právě v Östersundu za úkol se mezi evropskou špičku vrátit.
Zuzana Paulová, Alžběta Zelingrová, Michaela Baudyšová, Aneta Müllernová, Karolína Špundová, Petra Benediktová (fyzio) a Karel Kubeška (coach) doletěli včera před půlnocí do švédského městečka Östersund (64 tisíc obyvatel), kde se část výpravy ubytovala v eponymním hotelu. Druhá část bydlí v domku nedaleko curlingové haly. Dnešní polední program zahrnoval setkání týmů s organizátory, předturnajový trénink a další nezbytné organizační formality, například akreditaci. Celkem dvacet šest družstev obou kategorií zaplnilo nevelký prostor v zázemí místního curlingového klubu a vyslechlo informace, které přednesla ředitelka šampionátu Eeva Roetlisberger. Zavádí se nový způsob sledování plynulosti hry, založený na statistických datech z dříve odehraných zápasů, chybí tedy časomíra, neřeší se problematika hog-line, rozhodčí nejsou pověřeni tím, aby měřili kameny v případě nejasného výsledku endu, a tak dále. Současně se dále přitvrzuje v oblasti kontroly jednotného oblečení, uváděných sponzorských log a hlídání používání košťat v souladu s postupně se vyvíjejícími pravidly.
Hodinový trénink, který nám umožnil odházet desítky kamenů na všech pěti drahách, prozradil, že kvalita ledu je velmi dobrá a pokud vydrží a příliš se nezmění, mohl by to být příjemný turnaj. Kameny jsou čerstvě nabroušené, mají tedy dobrou točivost. Navíc bylo řečeno, že je možné, že dojde k jejich údržbě ještě v průběhu základní části. Obvykle sahají icemakeři k druhému přebroušení jednu nebo dvě rundy před play-off, aby bylo zajištěno, že parametry „running surface“ budou dokonalé na zápasy, které rozhodují o medailích, postupech a sestupech. Celý český tým se již těší na zítřejší první duel - proti Polsku. Držíme palce klukům do Lohje a současně zdravíme Annu a Kláru, které nám doma, se svými ratolestmi fandí.
Foto: tým
«»
↑ nahoruTucet mužských curlingových týmů odehrálo v druhém listopadovém víkendu turnaj, který je označen jako třístovka. Místem konání byla roztylská curlingová hala. Týmy byly rozděleny do dvou skupin po šesti a vždy tři postupovaly do nadstavby. Přes úplnou absenci zahraničních reprezentačních týmů se šestici českých družstev nepodařilo, až na čestnou výjimku národního týmu mužů, uspět. Klíma, Černovský, Jurík, Klípa a Boháč prohráli sice ve skupině s italským týmem (Pimpini) a pak ve finále s Nymanem (Švédsko), ale zachránili prestiž českého curlingu, který se jinak v jednotlivých skupinách krčil ve spodní části tabulky. Výsledné druhé místo Čechů je zopakováním výsledku z loňska. Snaživý výkon byl k vidění od českých juniorských reprezentantů (Pěnička, Žďárský, Kaska, Krátký, Tahal). Nejprve těsně prohráli s Poláky (Stych), výrazně prohráli s později čtvrtými Nory (Harstad), poté vykřesali naději na postup výhrou nad aktuálně třetím českým mužským týmem (Vedral). Závěrečná dvojice zápasů hraných těsně za sebou ale už výhru nepřinesla. Přesto se čeští junioři v soutěži dospělých týmů neztratili a předvedli slibný a důstojný výkon. Třetí místo vybojovali Italové. Trofej náleží znovu mladým Švédům (Nyman, Patz, Mabergs, Olofsson), stejně jako v loňském roce. Věřme, že se bezproblémové konání pražského turnaje odrazí v nárůstu zájmu a vyšší účasti v příštím ročníku.
foto: vítězové ze Švédska
«»
↑ nahoruVěděli jsme, že to bude těžké, ale že se nám utkání zhroutí ve třetím endu jsme si nemysleli. V prvním endu jsme po chybách na obou stranách „dotlačili“ soupeře do jedničky – čili „klasickej steal“. Druhý end byl cílený blank a třetí se rozvinul spíše na středu, kde jsme drželi jedničku s mlhavou nadějí na dvojku. Anna Hasselborgová se trochu bála, abychom nedali víc než jedna a tak svým prvním kamenem zahrála guard, kterým konzervovala naší jedničku v kruhu. My se následně rozhodli, že riskneme angle raise, kterým bychom si vytvořili prostor na možné skórování dvojkou. Stačilo však minout správný bod o pár milimetrů a došlo k vyražení obou našich dobře umístěných kamenů a poněkud smolně k vytvoření situace, ve které měl náhle soupeř čtyři lepší kameny v kruhu a hrál. Švédky ještě přitlačily umístěním dalšího kamene do bodované pozice. Bezmála neřešitelný úkol pro náš tým vyústil v posunutí dalšího švédského kamene do lepší pozice, než byl v tu chvíli náš jediný kámen v kruhu. Inkasovaná šestka znamenala konec všem nadějím na postup do finále dobře obsazeného turnaje v Sundbybergu. Ještě jsme odehráli dva endy, ale soupeř si vývoj pohlídal i pomocí brilantního wicku corner guardu. Zklamání z neúspěchu se po úměrné době změnilo v dobrý pocit ze čtyř výher, mimo jiné i nad účastnicemi A skupiny mistrovství Evropy. Celkově dělené třetí místo je příslibem k blížícímu se Mistrovství Evropy 2024 ve švédském Ostersundu. A blahopřejeme českým juniorům k třetímu místu v oselském turnaji EJCT, který probíhal ve stejném termínu.
foto: tým po utkání s Estonskem - Špundová, Zelingrová, Baudyšová, Müllernová
«»
↑ nahoruVýhra proti Angličankám nás mohla dostat na druhé místo ve skupině a dost vysoko v celkovém rankingu po dohrání základních skupin. Samozřejmě čím výše budeme, tím přijatelnějšího soupeře dostaneme. Po trochu opatrnějším začátku jsme se po šesti endech dostali do vedení 5 : 1, a byl to rozhodující náskok. Dokonce jsme pak chvíli žili na to, že bychom mohli být celkově druzí, tím se vyhnout kvalifikačnímu zápasu a jít přímo do semifinále, ale to vzalo brzy za své. Systém turnaje nám na večer přidělil dobře známého soupeře – Estonky (Turmann). Hrálo se na dráze A, kterou lemuje dlouhá řada oken směřujících do zeleně s výhledem na malý rybníček. Snažili jsme se přečíst, zda prosklená stěna haly nemá nějaký vliv na kvalitu ledu, ale pokud vůbec, tak rozhodně nepříliš výrazně. Snad jen, že led poměrně brzy zpomalil, a to právě v té podélné části dráhy u stěny. Duel byl vyrovnaný a rozhodlo jen několik kamenů. Za zmínku stojí přesný triple take-out Tuivike, precizní hit and roll Zelingrové, vysoce efektivní metení dvojice Müllernová, Baudyšová a dobré oko Špundové v rozhodujících situacích. Výhra 6 : 2 v tomto utkání nás posílá do semifinále, znovu proti Hasselborg. Ráno v devět. Čas se mění o hodinu, tak si trochu přispíme.
A taky po očku sleduju jak se daří našim juniorům v Norsku a zatím postupují pavoukem dál a dál. Tak hodně štěstí do pokračování tam v Oslu na EJCT.
foto: potíže proti Estonkám ve druhém endu
«»
↑ nahoruProtože v rámci pětičlenných skupin je vždy při hrané rundě pro jeden z týmů takzvané „bye“, měli jsme volné dopoledne i začátek odpoledne. Využili jsme to pro návštěvu centra Stockholmu, kde jsme se prošli pěší zónou, zhlédli střídání stráží před městskou radnicí a zašli si na masové koule do ikeové restaurace. V podvečer jsme se přesunuli do haly, kde už na nás čekal dnešní soupeř. Jeden z nejlepších týmů současnosti, švédské reprezentantky a zlaté olympijské medailistky z roku 2018 – tým vedený Annou Hasselborg (dále S. Mc Manus, A. Knochenhauer, S. Mabergs, J. Heldin, trenér K. Lindstroem). Proti těmto Švédkám jsme hráli již mnohokrát, ať už na turnajích nebo šampionátech a řada těchto duelů byla napínavá až do posledních okamžiků. Poslední vzájemné stockholmské utkání, hrané před několika lety v hale Danderyd dokonce dospělo až k měření v rozhodujícím endu. Ale co je to platné, výhru jsme si zatím nepřipsali. A to ani tentokrát. Po sedmi odehraných endech bylo skóre srovnané, ale v osmém endu si výborným double take-outem Sáry Mac Manus vytvořily seveřanky příznivou pozici do závěru a tu se jim podařilo udržet. Nás čekají zítra Angličanky (Fowler).
foto: hala se zrcadly
«»
↑ nahoruJiž v uplynulé sezóně měly české curlerky v plánu tento turnaj absolvovat. Z organizačních důvodů to však nevyšlo, tak letos se představují v tomto útulném stockholmském klubu vůbec poprvé. Čtyřdráha, která je součástí rozsáhlého sportovního komplexu, oslavila před nedávnem padesáté výročí existence. Na dnešní program se přišel podívat i čestný president klubu Hakan Sundstroem s manželkou a bylo milé se zase po letech potkat a sdělit si navzájem novinky. Češky, konkrétně Aneta Müllernová, Karolína Špundová, Michaela Baudyšová a Alžběta Zelingrová, zahájily čtvrtek hodinovým tréninkem, na kterém je přivítal ředitel turnaje Henrik Alexander. První zápas zvládly vítězně proti švýcarskému týmu hrajícímu pod hlavičkou tří curlingových center (Flims, St. Gallen, Baden), když konečné skóre na výsledkové tabuli bylo 8 : 4. Druhé utkání bylo vyrovnané až do samého konce, kdy do osmého endu vstupovaly Češky s vedením o dva body, a to stačilo, aby si po závěrečném hitu mladší ze sester Hürlimannových, mohly připsat druhou výhru, tentokrát o jediný bod - 5 : 4. Podmínky pro hraní jsou velmi dobré. Rychlost ledu je již na konci prvního tréninku 14,5 a následně se pohybuje mezi 14,5 a 15,2 v závislosti na zvolené trajektorii. Točivost na úrovni pěti až pěti a půl stopy s výrazným finišem je skvělá pro kreativní a současně agresivní pojetí hry. Zatím nás to tady baví a věříme, že nám to vydrží.
foto: sympaticky srovnaná madla ve švédských barvách na kamenech za drahami
«»
↑ nahoru