Tou první je mistrovství Evropy v curlingu 2025. Mistry Evropy se staly švédské týmy, tedy v ženách i mužích. Ženy (Hasselborg) po šesti letech získaly svůj třetí titul. Muži rovněž po šesti letech, ale v osobě skipa týmu Niklase Edina se jedná již o osmý evropský titul. Stříbro v ženách mají Skotky (Morrison) a v mužích Švýcaři. Zejména v mužském finále bylo patrné, že parametry ledu v kombinaci se stavem kamenů nejsou na požadované nejvyšší možné úrovni, a to zejména nedostatkem tzv. „late finish“ efektu, což má za výsledek mírné potlačení ofenzivního způsobu hry. Přesto všichni účastníci finálových zápasů předvedli skvělé výkony a svá umístění si zaslouží. Prokázali, že vrcholový curling se vyvíjí a bez využití současných trendů není možné vyhrávat. Výběr místa konání, tedy finské městečko Lohja a nastavená úroveň organizace, jsou vyjádřením rezignace na snahu po dosažení pozitivního dopadu šampionátu na sportovní i laickou veřejnost. Počty diváků na improvizované tribuně se daly odhadnout maximálně na malé desítky, což dokumentovaly i záběry občas bezradných kameramanů. Nevhodně vybavený a v určitých ohledech až nedůstojný prostor pro kouče a trenéry kontrastoval s nutností schválení barvy kalhot trenérů (povinná je tmavá, bez nápisů!?) a důrazem na jednotné čepice. Zcela absentující partnerské stánky či prodej merchandisingu jsou rovněž jasným signálem. Celkový dojem nemohl zachránit ani po řadě let navrátivší se elektronický systém kontroly odhodu na hog-line. V podstatě jsme tam, kde jsme byli před cca osmi lety (výměny madel při nefunkčních bateriích, nejasné instrukce ohledně používání rukavic při aktivaci atd.). V době, kdy jiné sporty využívají nejmodernější technologie, curling zůstává u nátěrů madel a magnetických pásek v ledu. A co víc, u plastového trojúhelníku při kontrole umístění kamene na centre line. Zdá se, že řízený proces vedoucí k marginalizaci mistrovství Evropy zdárně běží a nic ho nezastaví.

Kanadské „Trials“ jsou jednou za čtyři roky mimořádně kvalitním turnajem, který nabízí špičkový kanadský curling v tom nejatraktivnějším balení. Teď v sobotu byli korunováni šampióni, kteří povezou javorový list na olympijské hry. V mužích tým Jacobs a v ženách tým Homan. Nejsou to překvapivá jména. Obě vítězné sestavy předvedly velice solidní výkony a v highlights se objevilo několik kamenů, které skoro popírají běžné lidské schopnosti plánování a realizace. I zde se objevily kritické hlasy na kvalitu ledu, které měly své oprávnění, například v jednom z duelů Homan – Black, kdy evidentně nefungoval jeden z tracků. I tady si však oba vítězné týmy zasloužily své medaile, protože byly ve svých osmičkách nejlepší. Kanadské Trials mohou být inspirací pro WCF, jak v budoucnu řešit kvalitu organizace vlastních eventů.  

foto: tým Jacobs, tým Homan, tým Edin a tým Hasselborg

Evropskou elitu v ženské části tvoří Švédky, Skotky, Švýcarky a Norky. Tyto týmy se propracovaly do semifinále Mistrovství Evropy 2025. Teď už víme, že bronz mají Švýcarky, které přehrály Norky. Pro mladý tým Corrie Huerlimann je to velká vzpruha v pozičním boji v rámci švýcarských ženských týmů, kde kromě dominující čtveřice vedené skipkou Tirinzoni, jsou ještě další velmi kvalitní družstva. O zlaté medaile tedy budou bojovat Skotky (Morrison) a Švédky (Hasselborg). Je zjevné, že na evropskou špici se dá dostat pouze přes profesionalitu, případně alespoň poloprofesionalitu. A s ohledem na to, že vrchol formy, kdy se potká dobrá mentální a fyzická kondice s dostatkem zkušeností, přichází pro curlerky v pozdějším věku, než v jiných sportech, je třeba na to brát ohled a přizpůsobit tomu svazovou podporu.

V mužích nemohlo být finále stejné jako v ženách, protože Skotsko narazilo na Švédsko již v semifinále. V souběžně hraném druhém semifinále uhráli Švýcaři proti Italům v posledním endu dvojku, a to jim vydláždilo cestu do finále. Skoti (Mouat) nedokázali Švédy (Edin) přehrát, prohráli o tři body, a proto si zahráli utkání o bronz, tedy zápas zklamaných. V něm jasně přehráli ještě frustrovanější Italy (Retornaz) vysoko 9 : 3. Složení finálové dvojice není žádným překvapením, Švýcarsko (Schwaller) angažovalo hvězdný podpůrný tým v podobě Glenna Howarda a Vada Petersona, což zřetelně přináší ovoce. Švédi jsou stálicí na evropské i světové scéně.

Souběžně s evropským šampionátem se hraje kanadská kvalifikace o pozici reprezentace pro olympijské hry a ve finále jsou v mužích týmy Dunstone a Jacobs. V ženách Black a Homan. Curlingová sezóna je tedy v té nejžhavější fázi. Následovat bude olympijský kvalifikační turnaj, mistrovství světa juniorů B a v Čechách první extraligový víkend.

foto: Corrie Huerlimann, švýcarská skipka

Dopolední zápasy patřily ženám. Hrálo se o play-off a také o udržení v elitní skupině mistrovství Evropy a o účast na nejbližším mistrovství světa. Češky už svůj osud znaly, po roce se opět vrátí do druhé výkonnostní skupiny. Posledním soupeřem týmu Anny Kubeškové byly Italky, v čele se zlatou olympijskou medailistkou Constantini. Naše reprezentantky usilovaly na krajní dráze o první výhru a cenný skalp italských olympioniček. Výhodu posledního kamene jsme pro první end nezískali, ale pustili jsme se do soupeřek srdnatě. V některých momentech bylo nutné předvést mimořádné hody, abychom udrželi krok, ale protože se dařilo oběma týmům, skóre zůstávalo vyrovnané. Do posledního endu jsme šli o dva body dole a potřebovali jsme uhrát dvojku na extraend, nebo raději rovnou trojku na vítězství. Několik výtečných hodů nám zajistilo nadějnou situaci a Anna závěrečným výsunem italského kamene dovršila tříbodový zisk a tím i výhru 7 : 6. Češky tím zamíchaly karty v postupových nadějích jiných týmů, například Skotek nebo Turkyň. Český tým žen touto výhrou dovršil svůj výkonnostní vzestup, který však přišel příliš pozdě. Opět byl problém s technologií, který nás bohužel ani tentokrát neminul. Od dvou hodin odpoledne hráli čeští muži proti mladému dánskému týmu (Schmidt) a loučí se s šampionátem těsnou prohrou 6 : 7. Podstatným podnikem v blízké budoucnosti je pro české muže únorová olympiáda a k tomuto termínu se upínají zraky všech curlingových fanoušků. Nadstavbová část a boje o medaile budou bezprostředně následovat. To už ale Češi a Češky budou doma.

foto: Karolína Špundová, pátá hráčka českého národního týmu a v galerii, spolu s Karolínou i Klára, Aneta, Míša a Anna.

V Lohje přituhuje. Teploměr sice k dispozici nemám, ale můj odhad je, že pár stupňů pod nulou to bude. To nevadí jabloním v nabízení jablíček k utržení přímo ze stromu – viz foto. Noc ze včerejška na dnešek byla opět ve znamení úpravy kamenů. Po nevýrazném efektu, který se dostavil či nedostavil před pouhými třemi dny, došlo znovu na údržbu „running surface“. Ráno jsme se byli podívat na to, zda se vlastnosti kamenů změnily a tentokrát opravdu, kromě mírného zpomalení, nabyl swing o cca jednu stopu. Muži v českých barvách toho využili lépe než Norové (Ramsfjell) a v dopoledním utkání seveřany porazili. Ženy měly od čtrnácti hodin místního času proti sobě Švýcarky (Huerlimann). Češky se dostaly do vedení 4 : 2 a jejich herní projev sliboval první dosaženou výhru. Chyby v sedmém endu nabídly Švýcarkám zisk více bodů, konkrétně tři a ve zbytku utkání už Češky nenašly sílu na zvrácení průběhu. České ženy tak na první výhru stále čekají. Tentokrát elektronická madla nezlobila. Jsme moc rádi, že se konečně, po letech vrátila nezávislá kontrola pravidla o uvolnění kamene před odhodovou hog-line. Jen jsme přemýšleli nad tím, že už by mohly existovat technologie, které takovýto typ kontroly zvládnou bez těžkopádností, potíží a zásahů do plynulosti hry. Na druhé dráze večer hráli Češi proti Polákům a bezpečnou výhrou si zajistili konečnou šestou příčku ve strartovním poli. Upřímně blahopřejeme. Chvilku jsem si povídal s Martinem Juríkem a absolutně souhlasím, že v několika posledních zápasech předvedli Češi více než dobrý výkon, nedělali příliš mnoho chyb a celkově naznačili, že by za dva a půl měsíce mohli mít dobrou formu.

Souboj dvou Ann, tedy Kubeškové a Haaselborgové na pozicích skipek svých týmů, zprostředkovaly kamery i českým televizním divákům. A bylo na co se dívat. Už samotný trénink a jeho vyústění v měřené hody na umístění byl ukázkou přesnosti a preciznosti. Ale ani 4,7 cm vzdálenosti středu kamene od středu kruhů (Aneta Műllernová) nestačilo na součet Švédek, které byly celkově o několik desítek milimetrů přesnější. Nejprve zmiňme potíže a problémy. Ty se týkaly opět časomíry a tentokrát i ledu a kamenů. Uprostřed dráhy se objevila plochá nerovnost (zní to jako oxymoron, ale v curlingu není), na kterou týmy upozornily, ale ledaři a rozhodčí rozhodli, že by oprava trvala příliš dlouho a nezajistila by zlepšení stavu. Několikrát nezafungoval elektronický systém kontroly odhodu na hog-line, a když zafungoval, tak smutně postihl český tým. Špína na ledě ovlivnila spravedlivě jeden švédský a jeden český kámen. Ale hlavně a především byl k vidění vyrovnaný boj dvou dobře hrajících týmů. Rozhodnutí přinesl až poslední kámen, kdy Anna Hasselborg chladnokrevně trefila jeden z trojice českých kamenů a zajistila svému družstvu výhru o jeden bod. Oba týmy jsou plné maminek, můžeme se tedy těšit na další generaci kvalitních hráčů a hráček. Zatímco Švédky mají řadu svých ratolestí sebou a bydlí mimo areál Kisakallio, kde se pouze stravují a hrají curling, Češky nechaly své děti doma a kontakt s nimi řeší prostřednictvím on-line video komunikace. Problematika zapojení žen s malými dětmi do aktivního vrcholového sportu zatím není v našich zeměpisných šířkách příliš systémově řešena, a přes nadějný náznak v podobě programu NSA na podporu ženských kolektivů s olympijskými ambicemi, je viditelně v prenatálním stádiu. Samotný zápas přinesl několik mimořádných okamžiků, které se okamžitě propsaly do „highlights“ Světové curlingové federace.

Odpoledne hráli muži proti Němcům (Muskatewitz). O výhře Němců rozhodly dvě uhrané trojky v pátém a sedmém endu. Desátý end se proměnil v německou exhibici bezchybné kombinace defenzivních a ofenzivních schopností. Češi hráli solidně a odvedli výkon, který by patrně na jiné soupeře stačil.

Technické problémy se množí. Technici měnili několik elektronických madel a bohužel se to dotklo výrazně českého týmu ve večerním utkání proti Skotkám. Ve dvou důležitých momentech bylo nutné hru přerušit z technických důvodů, což bylo pro odhazující hráčku velmi nepříjemné. Navíc se různí instrukce ohledně aktivace celého systému, takže nejistota narůstá. Hráli jsme na dráze „E“, kde bylo za scoreboardem extrémně chladno kvůli nad hlavou běžícímu systému odvlhčení. Už jenom sezení na nepohodlných vysokých barových židličkách u nestabilních barových stolků je zosobněním nepohodlí, ale rovněž absence nápojů či malého občerstvení je snížením standardu mezinárodní sportovní soutěže. Utkání Češek se Skotkami bylo zajímavé a celkem kvalitní. Z výhry se radovaly Skotky, kterým se podařilo v první části získat oproti plánu dvojku při výhodě soupeře, a to je nasměrovalo k vítězství.

České ženy absolvovaly dvojzápas. Dopoledne Litevky a odpoledne Turkyně. Pobaltské soupeřky vedené skipkou Paulauskaite nás zaskočily bezmála perfektním výkonem a svými týmovými devadesáti procenty ovládly střední část zápasu a výhrou dosáhly na již třetí vítězství na tomto mistrovství. Muži dnes prohráli se Švýcarskem (Schwaller) a Švédskem (Edin). Zejména s reprezentanty Helvétského kříže se však jednalo o vyrovnaný duel, který skončil až v extraendu. Chlapci kolem Lukáše Klímy zde hrají kvalitní curling vysoké úrovně a zanechávají dobrý dojem. Ženy se v odpoledním zápase proti Turkyním (skip Yildiz) sice dostaly do vedení po šikovně uhrané čtyřce, ale náskok neudržely a padly i ve svém pátém utkání.

Letošní evropský šampionát upadá svou organizací do mírného podprůměru. Těžko odhadnout, co se dalo zachránit při objednávání ubytování, ale v mém případě je výsledkem bydlení v místnosti, ve které je velmi chladno a kde nejen že není televize, ale chybí i obyčejná lampička. Na zdi po nich zbyly jen hmoždinky a rám na držák. O víkendu bylo v areálu soustředění mladých sportovců, kteří se stravovali v místní jídelně, takže dostat se k volné židli byl nadlidský výkon. Mistrovství Evropy v curlingu je zde viditelně nevýznamnou akcí provinčního charakteru, což dokumentuje mizivý počet platících i neplatících diváků a na hlavních vstupních dveří pro diváky nakřivo nalepené oznámení o basketbalovém soustředění.

To, co nasněžilo, pomalu mizí a to co zmrzlo, pomalu roztává. Mluvím o venkovní teplotě a sněhu, který včera odpoledne pokryl sportovní středisko Kisakallio. Uvnitř v hale se však výkyvy počasí příliš neprojevují. Byli jsme zvědavi, co přinesla noční úprava kamenů a tak jsme se šli podívat na ranní zápasy mužů. Efekt, který se obvykle projeví v podobě rozevřenějších trajektorií a výraznějšího „finiše“, nebyl tak výrazný, jak jsme očekávali. Došlo spíše ke zpomalení z 15,5 na 14,5 a výraznějšímu závěrečnému dotočení jedoucího kamene, ale u rychlých kamenů se nestalo prakticky nic. Sledovali jsme část utkání našich mužů proti Skotům (Mouat). Z průběžného 1 : 5 po čtyřech endech se Češi dostali do celkem vyrovnané koncovky, ale konečný stav napsaný v zápise je 5 : 10. Překvapili Poláci proti Norům, zapsali si druhou výhru za sebou.

Ženy měly od dvou místního času proti sobě Němky (Messenzehl). Zápas přinesl velké zvraty, šance na obou stranách a divoké průběhy některých endů. Češky prohrály 8 : 11 a uzavřely první třetinu Round Robinu s bilancí nula – tři. Do dalších utkání bude třeba zkvalitnit hru a lépe využít nabídnuté příležitosti.

Večerní mužské kolo se protáhlo do pozdních hodin. Češi se dostali do extraendu s Italy. Vedení o tři body před desátým endem bylo pro tým Lukáše Klímy velice slibné, Joel Retornaz ale zabojoval a uhranou trojkou poslal zápas do jedenáctého endu. Ryan Fry, italský superkouč poradil při time-outu svým svěřencům, aby hráli druhým kamenem Amose Mosanera guard, přestože v tu chvíli byl český kámen nejlepší. Italům se do toho příliš nechtělo, ale uposlechli pokyn. Situace před kruhy se následně natolik zašmodrchala, že Joel musel hrát svým posledním kamenem dlouhatánský raise, který ale nezafungoval. Naši kluci mají tedy cenný skalp a už druhé vítězství.

Někteří z nás sledují letošní evropský šampionát optikou očekávání systémových změn, které avizovala Světová curlingová federace (WCF). Tyto změny se mimo jiné týkají posílení vnímání regionálních mistrovství jako pouhých turnajů, ze kterých se kvalifikují země na mistrovství světa. Letošní „Evropa“ je zjevnou ilustrací snahy WCF vytvořit ze světového šampionátu jedinou opravdu elitní soutěž národních týmů a upozadit dříve největší evropský turnaj národních reprezentací – Mistrovství Evropy. Je to patrně škoda. Důsledkem těchto snah může být snížení mediálního zájmu o ME, a tím i obtížnější hledání kvalitních a kvalifikovaných organizátorů těchto eventů. Právě probíhající ME 2025 ve finské Lohje zjevně signalizuje postupné ubírání charakteristik typických pro vrcholné sportovní soutěže.

Zahajovací session letošního evropského šampionátu patřila ženám. Na pěti drahách se představily reprezentace deseti zemí, které patří v této kategorii k evropské elitě. České ženy odehrály svůj první zápas na dráze číslo jedna proti Dánkám vedeným velezkušenou skipkou Madeleine Dupontovou a třiašedesátiletým trenérem Ulrikem Schmidtem. Za ta léta se navzájem považujeme za tradiční rivaly, proto přece jen trochu překvapí, když Mathilde Halseová, hrající trojku prozradí svou neznalost pravidla, které bylo zavedeno již před mnoha lety, a zkouší Kláru přesvědčit o tom, že se nesmí připravovat na svůj odhod v prostoru za vlastními kameny. Anna, Míša, Aneta, Klára (pátou hráčkou je Karolína) hrají až do šestého endu velmi solidní a vyrovnaný zápas. Sedmý end nás však zastihuje v slabší chvilce, kterou Dánky využívají k zisku tří bodů a vytvoření náskoku celkem čtyř kamenů. V osmém endu tohoto televizního duelu bychom rádi uhráli trojku zpátky, nebo alespoň dvojku, ale musíme nakonec odvracet hrozbu několika dánských bodů. Závěrečné draw sice končí blízko ideální pozice, ale nikoli úplně na ní. Po krátké úvaze, za stavu 4 : 10, gratulujeme soupeřkám a jdeme se vypovídat Jindrovi (sportovní psycholog) z pocitů, které provázely naše první utkání na Evropském curlingovém šampionátu 2025.

V mužské části se nedařilo Švédům, ale ani Němci nakonec svůj zápas nevyhráli. Poláci porazili Dány a jejich český kouč Jakub Bareš slavil premiérovou výhru na ME v elitní skupině. Češi (Klíma, Černovský, Jurík, Klípa a pátý hráč Boháč) se tahali s Rakušany, od kterých dostali čtyřku, ale vzápětí vrátili trojku, aby v posledním endu zcela vyrovnaného průběhu závěrečným kamenem vydřeli důležitou výhru o jediný bod.

Ženy měly na programu Norky (Roervik). Výhodu posledního kamene pro první end jsme znovu nezískali. V komplikované druhé části zápasu byly Norky přesnější a také měly více štěstí. Výhru si zasloužily. Zápas provázely problémy s časomírou a stejně tak jako v prvním utkání museli rozhodčí řadu nepřesností kompenzovat. V noci bude Mark Callen brousit kameny, takže zítra to bude trochu jiné. Těšíme se na to.

Neuplynulo ani tolik času a české týmy opět míří do „centra“ evropského curlingového dění, malého finského městečka Lohja, či spíše do sportovního komplexu Kisakallio. Koná se tu evropský šampionát v curlingu, konkrétně zde sehraje desítka nejlepších reprezentací v kategoriích mužů a žen svá evropská mistrovství. Elitní skupina se odtrhla od zbytku startovního pole, který, pod názvem „skupina B“, odehraje svou sekci v nedalekém Lahti, konkrétně v Pajulahti Sports Centre. Lahti je přibližně třikrát větší než Lohja a je označováno za vstupní bránu do jezerní oblasti, přičemž samotný název města odkazuje na jinou vodní atrakci, a sice blízkost zálivu – finsky lahti.

České týmy přicestovaly do Lohje včera odpoledne a po nezbytných ubytovacích procedurách absolvovaly večeři a úvodní mítinky. Elitní skupinu hrají letos muži i ženy. V loňském roce ji muži obhájili a ženy vybojovaly, takže organizace výpravy zahrnovala zjednodušenou logistiku. Přesto se příprava výjezdu českých reprezentací neobešla bez zádrhelů, například v podobě na poslední chvíli dodaných dresů s drobnými i většími chybičkami, spíše podprůměrné kvality objednaného ubytování a celkového zmatku v komunikaci. Většinu nejasností a potíží se však podařilo v místě vyřešit, a tak mohla družstva absolvovat předturnajové procedury včetně hodinového tréninku, v jehož rámci je možné otestovat nejen kvalitu ledu, ale i třeba nový elektronický systém kontroly odhodu. Šéfem icemakerů je Mark Callan. V průběhu tréninku se led držel na rychlosti kolem 14,5 vteřiny (hog – hog) se swingem kolem čtyř stop. Očekáváme, že ještě dojde k mírné korekci těchto hodnot a budeme muset led „dočíst“ v průběhu předzápasového tréninku.

Došlo k výraznému zpřísnění kontroly košťat a jejich součástí. Dokonce jsou týmy povinny na pozicích jedna, dvě a tři měnit potahy před každým zápasem. Řada molitanových výplní neprošla přísnou revizí a muselo dojít k jejich okamžité výměně za nové. Pečlivě byla ověřena výrobní čísla jednotlivých producentů a kombinace komponentů od různých výrobců je z pohledu WCF nepřijatelná a týmy musí nesrovnalosti napravit ještě před zahájením tréninků. Stejně striktní přístup se týkal kontroly sponzorských log na oblečení a jednoty oblečení realizačních týmů. I milimetry hrají roli.