České ženy měly dnes dvojzápas. S krátkou pauzou na pozdní oběd odehrály dvě závěrečná utkání oselského turnaje. A přišla změna. Pořadatelé provedli úpravu kamenů, aby zvýšili jejich točivost. Namísto včerejších tří stop jsme dnes najednou byli na pěti a půl. Očekávali jsme, že broušení se projeví i na rychlosti kamenů tak, že budou o něco pomalejší, ale zpomalení přišlo až ke konci zápasu. Zajímavější průběh z oněch odehraných duelů mělo to druhé utkání (v tom dnešním prvním jsme podlehli Norkám). Soupeřem byli budoucí olympijské reprezentantky z Itálie s bohatým doprovodným týmem vedeným zkušeným Sorenem Granem. Italky vyhrály, ale české ženy projevily odhodlání a vzdorovaly až do konce osmého endu. Do nadstavby se nepodívají ani čeští muži, kteří sice zvítězili v dnešním posledním zápase, ale kvůli třem dřívějším prohrám si v neděli, stejně jako ženy, nezahrají. Zítřek tedy bude pro české curlery jen cestovním dnem. Podnětů pro další práci si hráčky a hráči odvážejí dostatek.
foto: hala
«»
↑ nahoruKromě očekávatelných norských curlingových celebrit, mezi které jistě patří zlatý olympionik Pal Trulsen, mnohonásobná úspěšná reprezentantka Dordi Nordby, fenomenální skip Eigel Ramsfjel nebo Christoffer Svae, se na turnaji objevil i Kristian Sorum, bývalý významný činitel Světové curlingové federace, který před mnoha lety svým hlasem pomohl k tomu, aby v Praze mohla vzniknout roztylská curlingová hala. Zeptal se, jak se hale daří a byl potěšen, když jsem mu řekl, že se o ní staráme, jak jen můžeme.
My bydlíme v hotelu Quality Expo, který je oficiálním turnajovým hotelem. Velká budova s bohatým kongresovým vybavením poskytuje příjemné ubytování a bohaté snídaně. Kromě českých žen tu bydlí i národní trenér Scoffin, ale zatím jsme ho jen zahlédli a nepodařilo se nám s ním prohodit ani slovo. Naopak zajímavý rozhovor se rozvinul při setkání s hvězdným americkým týmem Johna Shustera. Chris Plys, vedle kterého jsem stál a čekal na cappuccino z hotelového automatu, skvěle zareagoval na mojí otázku, zda si pamatuje, kde jsme se poprvé setkali. Věděl, že to bylo v roce 2007 v Evelethu, a když jsem mu připomněl jím skipovaný zápas proti českým juniorům, který končil dvěma extra endy, přesně věděl, stejně jako já, že se hrálo na krajní dráze a závěr byl poznamenán trochu omrzlým ledem u mantinelu. "Yeah, that was my hit of the biter and roll out in the first extra." upřesnil s úsměvem. A měl pravdu.
Švýcarský tým Hurlimann, který byl naším dnešním soupeřem nám výsledkově utekl v prvních dvou endech, kdy jsme se potýkali s odsazením i rychlostí. Museli jsme následně jít do velkého rizika, a to obrat v utkání nepřineslo.
foto: já a Chris Plys (USA)
«»
↑ nahoruPříjemné ubytování, fungující městská hromadná doprava a k tomu dobré počasí, které umožnilo dojít procházkou z hotelu až do curlingové haly. To jsou zatím podstatné atributy, které provázejí působení českého reprezentačního týmu žen ve tři čtvrtě milionovém hlavním městě jedné ze skandinávských zemí, Norsku. Cestu z hotelu Quality Expo do haly Snarøya lemují podél pobřeží nově postavené domy s prostornými balkóny. Všude kolem šumí elektrické automobily, a jakmile člověk potká čtveřici mužů nebo žen, jedná se pravděpodobně o curlingový tým. Icemaker z klubu CC Bygdøy měl pravdu, když říkal, že podmínky v soutěžní hale budou jiné. Led je extrémně rychlý, místy i šestnáct sekund hog – hog na tee line, ale kamenům chybí finiš a swing je na úrovni maximálně tří stop, v některých místech i méně. My jsme se se změnou podmínek nedokázali úplně vyrovnat, mimo jiné i proto, že celý náš tréninkový program v Praze provázely solidně nastavené technické parametry ledu i kamenů, což nám paradoxně do úvodu turnaje trochu ublížilo. Soupeřky z Turecka (skipka Dilşat Yildiz) si s tím tolik hlavu nelámaly a v prvním turnajovém duelu nás porazily. Mohli jsme si jen postesknout nad vrtkavou štěstěnou, když v dobře rozehraném třetím endu, který pro nás mohl znamenat zisk tří bodů, jsme smolně „zapálili“ kámen a horko těžko jsme nakonec z nouze vybojovali jedničku. Po zápase jsme vše do detailu rozebrali a na zítra věříme v lepší zvládnutí odpoledního utkání se Švýcarskem.
foto ze zápasu
«»
↑ nahoruZačátek letošní curlingové sezóny je v něčem jiný, než ty předchozí, ale v něčem je stejný. Rozdíl je v tom, že jsme konečně mohli trávit smysluplný čas na ledě v naší roztylské hale, kde jsme naházeli stovky kamenů a nametli pár kilometrů dráhy. To, co je stejné pro náš tým, je účast na oselském turnaji v hale Snarøya. Termínově se turnaj ještě bohatě vejde do letního kalendáře, celý se totiž koná na samém konci srpna. Protože se led připravuje těsně před odehráním prvního kola turnaje a do poslední chvíle na něm místní icemaker pracuje, museli jsme, stejně jako loni, navštívit náš oblíbený klub CC Bygdøy, který se nachází v dost jiné části hlavního města Norska než Snarøya. Prostředí bylo opět velmi přátelské a led byl na výtečné úrovni, rychlý a točivý, prý lepší, než na jakém budeme zítra hrát první mač. Letos jsme tu jenom ve čtyřech (Míša, Karolína, Aneta a Klára) spolu s trenérem. V mužské části se tu představí český reprezentační tým (oba Lukášové, Marek a Martin). Cestovali jsme společně, přímým letem z Prahy a Klára, která loni v sestavě chyběla, se po přistání v Norsku viditelně radovala (foto). Všichni se těšíme na začátek soutěžní sezóny. Zítra v podvečer se na ledě potkáme s Turkyněmi, což bude dobrý test před stejným duelem, který nás čeká v listopadu na mistrovství Evropy.
«»
↑ nahoru